Podpora domácností i firem během pandemie nemoci covid-19, náklady související s ruskou válkou na Ukrajině i vysokou inflací či nakumulované dluhy z let minulých. To jsou příklady důvodů, proč Francie či Itálie momentálně snaží najít řešení, které by alespoň částečně pomohlo vyřešit jejich dluhový problém. Zdá se, že to odnesou zejména podniky, píše agentura Bloomberg.
KOMENTÁŘ: Co přinesou nová pravidla pro vymáhání dluhů |
Případná opatření vůči firmám s vysokými zisky a proti nejbohatší vrstvě společnosti mohou pomoci francouzské i italské vládě k tomu, aby se vyhnuly krokům, které v těchto ekonomikách platily během dluhové krize kolem roku 2010. Tamní politici zároveň tímto způsobem mohou dát běžnému voličstvu najevo, že v řešení dluhového břemena nejsou sami.
Narušení jistoty a strašák pro investory?
Zvýšení daní pro podniky se ale na druhé straně může jevit jako poměrně krátkodobé řešení pro země, které nutně potřebují radikálnější reformu veřejných financí. Jde tak o velkého strašáka především pro podnikatele. Ti francouzští i italští se nyní začínají ve větší míře obávat, jak dlouho mohou taková opatření platit a o kolik více si v praxi připlatí. Některá průmyslová odvětví francouzské a italské ekonomiky už stihla probíhající diskuse o zvýšení daňové zátěže ostře zkritizovat.
Belgie jako druhé Řecko. Zadlužení země rychle roste, řešení v nedohlednu |
V centru momentální pozornosti je zejména Francie. Tamní prezident Macron ve středu zatím podpořil dočasné zdanění největších společností v zemi, což znamenalo výrazný odklon od jeho dřívějšího pro-podnikatelského postoje.
„Dočasné zvýšení daní pro firmy je okamžitou a hmatatelnou vzpruhou pro veřejné finance. Tento druh opatření ale příliš nepřispívá ke zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti a naopak vytváří další nejistotu ohledně celkové stability daňového systému. Snižuje pobídky k investicím a přináší i jiné dlouhodobé ekonomické a fiskální náklady,“ řekl pro Bloomberg Jamie Rusk, hlavní ekonom Bloomberg Economics pro oblasti Evropy.
Maastrichtská kritéria splní Francie za 5 let
Francouzská vláda plánuje na příští rok uspořit zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), a to díky kombinaci nižších výdajů a zvýšení daní. Kvůli tomu by se francouzský deficit rozpočtu měl z letošních přibližně 6,1 procenta HDP snížit na asi 5 procent HDP. Maastrichtská kritéria Evropské unie však jasně hovoří o tom, že schodek by každá členská země měla držet pod hranicí 3 procent. Na tuto úroveň se však Francie dostane nejdříve v roce 2029.
Státní dluh vzrostl proti minulému roku o 96,2 miliardy, řeklo ministerstvo |
Necelých 20 miliard eur by Francie měla získat díky dočasnému zvýšení pro bohaté jednotlivce. Velké firmy budou muset bojovat s vyšším ekologickým zdaněním. Mezinárodní sdružení letecké dopravy označilo francouzské plány za katastrofální a jeho ředitel Willie Walsh uvedl, že odpovědí na těžkou rozpočtovou situaci Francie nemůže být zdanění produktivních částí ekonomiky.
O den později než Francie se k podobným úsporným opatření odhodlal i italský ministr financí, který rovněž přišel se zvýšením daně podnikům, jež nejvíce těžily ze silně turbulentních posledních let. Oznámení souvisí s faktem, že Itálie usiluje o snížení svého rozpočtového schodku pod hranici 3 procenta v roce 2026 z dosavadních 3,8 procenta očekávaných pro rok 2024.