Izraelský výrobce populárních domácích strojů na výrobu perlivých nápojů továrnu nakonec postavil v osadě Mišor Adumim, píše agentura Reuters.
Firma se podle svých šéfů nesnažila zabrat jen další z osad a uzmout tak Palestincům území. Naopak. Chtěli, aby se spolu Palestinci a Izraelci mohli - a měli - kde setkávat. Aby se vůbec poznali.
Jenže továrna vzbudila rozpaky. Ba kontroverze. Fabriku vlastní Izraelci, ale stojí uprostřed palestinského území. I proto vyzývají izraelské i zahraniční nevládní skupiny k bojkotu její produkce.
SodaStream ovšem trvá na tom, že nic není černobílé. Polovinu zaměstnanců totiž tvoří Palestinci. Nabíl Bešarát je jedním z nich. Živí osmičlennou rodinu. "Když najdu práci jinde na palestinském území, bude dobře zaplacená a zajímavá, vezmu ji. Jenže taková příležitost tu není," říká.
Šéfové továrny dodávají, že jejich palestinští zaměstnanci mají stejné podmínky jako izraelští pracovníci. Což v praxi znamená, že vydělávají až čtyřikrát více, než je na palestinském Západním břehu obvyklé.
V neposlední řadě se podle manažerů firmy naplňuje původní idea. Židovští a arabští zaměstnanci pracují vedle sebe, aniž by docházelo k zásadním třenicím. "Moje děti mají facebookové přátele mezi potomky některých palestinských zaměstnanců. Předtím mé děti osobně neznali jediného Palestince. A podobně na tom byli i arabské rodiny. I tento efekt považuji za nesmírně důležitý," říká výkonný ředitel společnosti Daniel Birnbaum.
Firma SodaStream trvá na tom, že její snaha o sblížení Židů a Palestinců dává smysl nejen kulturně, ale i podnikatelsky.
S tím nesouhlasí organizace, které organizují bojkot (obvykle ryze) izraelského zboží z palestinských teritorií. Jejich argument zní: tato produkce pochází z osad, které jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální. Koupí tohoto zboží lidé daleko v zahraničí podporují osady, které ukrajují z okupovaného palestinského území. Nemluvě o tom, že palestinští pracovníci nemívají v izraelských dílnách - či na osadnických farmách - stejné pracovní podmínky jako lidé v Izraeli.
Ronnie Barkan působí v jedné z izraelských organizací, které prosazují bojkot židovského zboží z Palestiny. Říká, že společnost SodaStream prostě obsadila palestinskou půdu a využívá levné arabské síly.
Barkan dodává, že továrna stojí na půdě, která byla jejich původnímu vlastníku zcizena. Čímž firma profituje z izraelské politiky vůči Palestině. Na tomto místě je vhodné připomenout, že proti fenoménu osadnictví se vymezují prakticky všechny demokratické (i jiné) státy světa.
Pokud ale továrna skončí, přijde Západní břeh o jednoho z největších zaměstnavatelů. Dilema typicky blízkovýchodní.
