Realitní magnát Tord Kolstad se před dvěma lety rozhodl opustit Norsko, aby se vyhnul zvýšené dani z bohatství. Netrvalo to ale příliš dlouho a riziko ho brzy začalo pronásledovat i ve Švýcarsku, kde se nyní horlivě debatuje o nové dědické dani pro superbohaté. On i další miliardáři se však k návrhu postavili kriticky a pohrozili, že odejdou jinam, píše agentura Bloomberg.
O švýcarském návrhu dědické daně se v rámci tamního systému přímé demokracie bude na celostátní úrovni hlasovat asi za dva roky. V každém případě ale část odborníků říká, že po pádu bankovní instituce Credit Suisse a trhlinách v neutralitě je návrh dědické daně tvrdou ranou pro pověst země, která se léta pyšní nízkým zdaněním a příjemným vztahem k podnikání.
Zelení navrhují soupis majetku a daň z bohatství. Vtip, reagují ekonomové |
„Jde o velmi radikální návrh a myslím si, že by měl dopad na mnoho majitelů firem. I když jsem ve Švýcarsku velmi spokojený, musel bych si další pobyt v této zemi velmi rozmyslet, pokud by dědická daň opravdu prošla,“ říká k možnosti realitní magnát Tord Kolstad.
Švýcarská daň by se dotkla několik stovek lidí
Právě Kolstad se spolu s dalšími několika desítkami bohatých Norů přemístil do Švýcarska zejména kvůli rozhodnutí norské levicově orientované vlády, která v podstatě zdvojnásobila daň z bohatství pro nejmajetnější vrstvy. Agentura Bloomberg odhaduje, že Švýcarsko je momentálně domovem 22 z 500 nejbohatších lidí na světě.
V případě Švýcarska se debatuje o tom, že by se dědická daň týkala osob s majetkem vyšším než 50 milionů franků (asi 1,3 miliardy korun). Podle odhadů ekonomky Isabel Martínezové do této kategorie spadá celkem asi 0,1 % všech švýcarských daňových poplatníků. Mělo by se tedy jednat asi o 2 500 osob a jejich majetek nad částkou 50 milionů franků by se podle aktuálního návrhu měl zdanit 50% sazbou.
Superboháče by měla „skřípnout“ nová globální daň, její zavedení bude složité |
Dědická daň na federální úrovni ve Švýcarsku momentálně chybí. Některé spolkové země k ní sice přistoupily, v praxi se ale uplatňuje poměrně velká spousta výjimek. Ve většině případů jsou od dědické daně osvobozené manželky i potomci.
Bohatí se mají podílet na řešení klimatické krize
O dědické dani ve Švýcarsku se začalo debatovat i kvůli klimatické krizi, která se nyní v zemi velmi řeší. „Nejbohatší třída ekonomického systému, která způsobila krizi klimatu, by na boj proti následkům měla platit víc. Nemělo by se tedy pouze jednat o společnost jako celek,“ komentuje situaci Mirjam Hostetmannová, která stojí v čele levicově orientovaného hnutí mladých švýcarských sociálních demokratů s názvem Justo.
Kdo vrátí 91 bilionů dolarů? Vlády dluží čím dál víc, ohrožují i bohaté ekonomiky |
Část odborníků ale varuje před důsledky tohoto daňového zatížení. Říkají, že navrhovaná daň je velmi vysoká a dědicové by museli často prodávat svůj majetek, aby ji vůbec zaplatili. Mohlo by to ohrozit pracovní místa, zvlášť, pokud by se kupcem stal zahraniční subjekt, který by se rozhodl o přesun fungování do zahraničí.
„Bohatí to nikdy platit nebudou. Prostě se přestěhují,“ kritizuje možnost zavedení dědické daně ve Švýcarsku i tamní úředník Stefan Legge s tím, že daň by ve výsledku mohla být i kontraproduktivní. Případný výpadek daňových příjmů z důvodu odchodu bohatých do zahraničí by totiž byl pravděpodobně kompenzován zvýšením daňové zátěže pro ostatní.
Rusko hledá peníze na válku. Progresivně zdaní bohaté, připlatí si i firmy |
Proti bohatým postupně brojí i jiné světové ekonomiky. Dočasnou daň z bohatství zavedlo před pár lety Španělsko, daňové úlevy pro bohaté rezidenty bez trvalého bydliště omezuje nyní i Spojené království. S minimální daní pro nejbohatší přišla letos také Brazílie.
