Příkladem je datové centrum v malém finském městě Mäntsälä ležícím asi 60 km od Helsinek, které funguje už více než 10 let. Loni jeho provoz přispěl k vytápění dvou třetin tamních domácnosti. Šlo o zhruba 2 500 bytových jednotek, které díky tomu měly výrazně nižší náklady na energie, píše agentura Bloomberg.
Většina finských domácností je z pohledu vytápění závislá hlavně na plynových kotlích či elektrických ohřívačích. Třeba finský inženýr Ari Kurvi ale patří mezi výjimky. Jeho byt v Mäntsälä se totiž nachází jen 5 kilometrů od datového centra, u jehož vzniku mimo jiné sám stál.
Ekologická zátěž umělé inteligence roste. Datová centra mají enormní spotřebu vody |
„Před pár lety mi došlo, jak absurdní vlastně je, že zbytkové teplo z provozu datových center nevyužíváme,“ vzpomíná jeden z průkopníků tohoto přístupu, který jej během své pracovní zkušenosti v Kuopiu začal testovat již před 16 lety. O pět let později díky této zkušenosti vedl projekt společnost Nebius Group, jehož výstupem je právě datové centrum v Mäntsälä.
Ambiciózní projekt vzniká nedaleko Helsinek
Podobných záměrů ve Finsku za posledních několik let vzniklo víc. Nedaleko Helsinek momentálně roste asi ten nejambicióznější. Společnost Microsoft zde staví klastr datových center, který má po dokončení zásobovat teplem až 40 procent domácností ve městě Espoo, druhém největším finském městem.
Kvůli tomu zde ukončila provoz i místní uhelná teplárna a do roku 2030 by celý systém vytápění v regionu měl fungovat plně bezemisně. „Datová centra fungují jako obrovské ventilátory. Mění elektřinu v teplo a my to teplo využíváme dál,“ vysvětluje starosta Espoo a bývalý finský ministr životního prostředí Kai Mykkänen.
Datová centra v USA jsou neudržitelná. Potřebují až příliš vody, zjistila analýza |
Finsko, Švédsko či Dánsko se v posledních letech obecně staly útočištěm pro největší technologické firmy. K tomu přispívají nízké ceny elektřiny i vysoký podíl obnovitelných zdrojů, který je postavený na kombinaci vodních, větrných i jaderných elektráren. Obliba těchto států souvisí i s tamním chladným klimatem, který umožňuje pasivní chlazení datových serverů.
Finsko se odklání od fosilních paliv
Z pohledu vytápění jsou pro severské státy příznačné rozsáhlé sítě dálkového vytápění, které se nacházejí v každém větším městě. Vinou se tam tisíce kilometrů izolovaných potrubí, jež mají za úkol rozvádět teplou vodu či páru do domácností a kanceláří. Právě propojení datových center s touto infrastrukturou nyní často vede i k úplnému odklonu od fosilních paliv.
Podle profesora Briana Vada Mathiesena z Aalborské univerzity by do roku 2050 mohla datová centra v Evropě generovat až 200 terawatthodin tepla ročně, což je čtyřikrát více než dnes. „Musíme ale požadovat, aby se už při stavbě datových center počítalo s využitím odpadního tepla,“ říká Mathiesen.
Spotřeba elektřiny roste. Technologický průmysl proto sází na jadernou energii |
Některé země s myšlenkou již kalkulují. Evropská unie kupříkladu po provozovatelích větších datových center chce, aby spotřebu energie a vody transparentně reportovaly. Německo od roku 2026 zavádí jako povinnost využívat nejméně 10 procent odpadního tepla a od roku 2028 se tato hranice zvyšuje dokonce na 20 procent.
Jsou i negativa
Kritici však na druhé straně připomínají, že datová centra spotřebovávají obrovské množství elektřiny, a to často na úkor jiných odvětví. Podle agentury Bloomberg v Irsku dnes datová centra odeberou až pětinu veškeré elektřiny.
Norská poslankyně Sofie Marhaugová v tomto ohledu již dříve uvedla, že dataři chtějí být vnímáni jako dodavatelé tepla, ale reálně pouze spotřebovávají proud, který by mohl sloužit průmyslu či domácnostem.
Problémem do budoucna může být i poloha datových center. Vznikají totiž často v méně osídlených oblastech kvůli levnější půdě. Dálkové vytápění má však smysl hlavně tam, kde jsou hustě obydlené čtvrti. V některých případech, jako třeba u projektu společnosti Google u Osla, tak zatím není komu teplo dodávat, uzavírá agentura Bloomberg.
