„Oběťmi utonutí v Německu byli převážně mladí muži,“ uvedly úřady, přičemž 40 z nich bylo mladších 30 let. To představuje největší skupinu mezi těmi, u nichž byl věk znám. Více než 90 procent tvořili muži. „Země nezaznamenala tolik utonutí od vlny veder v červnu 2003, kdy zemřelo 107 lidí,“ uvedl německý svaz plavčíků ve svém prohlášení.
Minulý týden hlavní německý institut veřejného zdraví oznámil, že v zemi letos úřad zaznamenal nejméně 5 120 úmrtí souvisejících s horkem, z nichž většina připadá na červen. Podle Kochova institutu to bylo přibližně 4 270 lidí ve věku 75 let a starších, píše britský web The Guardian.
Francie ve výhni
Klimatická krize způsobená člověkem zesiluje extrémní počasí po celém světě a vede k častějším a smrtelnějším katastrofám, jako jsou vlny veder a lesní požáry. Ve Francii o tomto víkendu Eiffelova věž a další pařížské památky zavíraly předčasně, čtvrtina země se potýkala již s třetí vlnou veder, která zemi zasáhla od května.
„Památka bude v sobotu a v neděli zavře již v 16:00 kvůli předpovědi vysokých teplot,“ uvedl provozovatel této památky. Tato 330 metrů vysoká stavba, která ročně přiláká 7 milionů turistů, zůstává v hlavní sezoně obvykle otevřena až po půlnoci.
Teplotní rekordy padaly v celé Evropě. Vedro v Česku předčily jen čtyři země |
Dvě z nejoblíbenějších muzeí francouzského hlavního města, Louvre a Musée d’Orsay, přijala podobná opatření. Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, ve čtvrtek oznámilo, že bude od pátku do pondělí zavře již v 16:00. Musée d’Orsay také oznámilo, že bude kvůli extrémním vedrům zavírat již v 17:00.
Podle výpočtů agentury Agence France-Presse bylo 24 departementů země, v nichž žije 22,2 milionu lidí, v neděli pod maximálním stupněm pohotovosti, který vyhlásila národní meteorologická služba Météo-France.
Po celé zemi mnoho měst zrušilo ohňostroje plánované na státní svátek Den Bastily 14. července kvůli zvýšenému riziku požárů v důsledku sucha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k ostražitosti a varoval, že devět z deseti požárů bylo způsobeno lidskou činností. „Jediná vteřina nepozornosti může ohrozit rodiny, vystavit nebezpečí ty, kdo nás chrání, a zničit naši krajinu,“ napsal na X.
Podle oficiálních údajů zaznamenala Francie během červnové vlny veder více než 2 000 nadměrných úmrtí a 300 během vysokých teplot na konci května.
Neobvyklé číslo
Španělsku se podařilo dostat pod kontrolu lesní požár, který na jihu země připravil o život nejméně 12 lidí. „Požár byl ohraničen a dostali jsme ho pod kontrolu, nehrozí žádné nebezpečí šíření plamenů,“ uvedl předseda regionální vlády Andalusie Juan Manuel Moreno. Dodal, že asi 600 lidí evakuovaných z oblasti postižené požárem ve španělské provincii Almería se mohlo v sobotu pozdě večer vrátit domů, zatímco zbývajících 1 000 evakuovaných se nyní bude moci vrátit postupně.
Evropu sužuje tichý zabiják. Za čtyři roky si vzal 200 tisíc životů, burcuje šéf WHO |
Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 000 úmrtí navíc ve srovnání s obvykle očekávaným počtem. V drtivé většině, u více než 9 000 úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
„Mít v tomto ročním období takové číslo je neobvyklé. Je opravdu vysoké,“ řekl agentuře Reuters Lasse Vestergaard, hlavní lékař dánského Statens Serum Institutu. Podle něj je těžké vysvětlit tuto vysokou úmrtnost něčím jiným než extrémním horkem.
OBRAZEM: Evropu svírá vlna veder, teploty šplhají ke čtyřicítce |
Extrémní horko může způsobit úpal, tedy selhání termoregulace organismu, ale také zhoršuje existující kardiovaskulární a respirační onemocnění, přičemž starší lidé patří k nejzranitelnějším.
Experti tvrdí, že vlna veder koncem června by byla prakticky nemožná bez klimatických změn způsobených člověkem, připomíná agentura Reuters.
