„Nejde o to omezit dostupnost těchto produktů pro lidi, kteří si je chtějí koupit. Ale můžeme ovlivnit jejich rozhodnutí a to bychom měli dělat,“ řekl Várhelyi podle serveru Euractiv.
Podobný princip funguje v jeho domácím státě, v Maďarsku se zavedla tzv. daň na chipsy v roce 2011. Česká potravinářská komora ale varuje, že podle tamních zkušeností neklesla spotřeba zdaněných potravin, naopak mírně vzrostla.
V Polsku platí daň z cukru, ceny alkoholu i nápojů prudce vzrostly |
„Celý návrh je založen na paradoxním předpokladu, že když je něco špatné, lidé to přestanou dělat. Maďarsko ukázalo, že si to koupí dál, nebo prostě ušetří na něčem jiném. Náš mozek se nenechá obelstít pokladnou, po chuti si prostě sáhne jinde v potravinách,“ říká mluvčí komory Marek Zemánek.
Podle odhadů generálního ředitelství pro daně a cla by opatření mohlo vynést až 2,5 miliardy eur ročně, což by bylo po přepočtu více než 60 miliard korun. Ty by se následně využily například na léčbu kardiovaskulárních chorob. Podle Zemánka je ale tato cesta vadná.
„Za chvíli budeme potřebovat speciální evropský úřad, který bude kontrolovat, jestli v té čokoládě není příliš mnoho štěstí a rozkoše, které jsou taky nezdravé. Pokud má být toto nová definice evropského dohledu nad spotřebitelem, měla by se Evropská komise zamyslet, jestli už nezdanila i zdravý rozum,“ říká mluvčí.
Změny v daních už nechceme, odmítám daň na cukr i víno, říká ministr Výborný |
Komora pak upozorňuje, že výrobci potravin dlouhodobě pracují na tzv. reformulacích, tedy snižování množství cukru, soli a nasycených tuků v rámci jednotlivých produktů tak, aby si je zákazníci i po změně kupovali a nepřešli na jiné méně zdravé potraviny, ale chutnější potraviny.
„Změny musejí probíhat postupně a cíleně, aby si spotřebitelé na novou chuť zvykli. Pokud bychom například odstranili tuk, který je klíčovým nositelem chuti, výrobek by jednoduše přestal chutnat a nikdo by si ho nekoupil,“ vysvětluje mluvčí.
Podle něj je naprosto jasné, že nikdo by neměl sníst tři tabulky čokolády denně, ale na toto pochopení není nutné zavádět nové daně. „Tato daň je jen zástupný problém. Řešením je osvěta, ne pokladna,“ dodal.
Daň na slazené nápoje obezitu lidí nesníží, tvrdí nová studie |
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je cílem podobných opatření spíše než snížení spotřeby cukru vyšší výběr daní.
„Jestli chceme změnit spotřebitelské chování, musíme zákazníka edukovat, nikoli zavést daň. Zavedení daně může naopak vést k tomu, že výrobci, aby udrželi nižší cenu, nahradí cukr umělými sladidly, jejichž dopad na zdraví může být škodlivější než vliv cukru. Taková náhrada sice pravděpodobně sníží příjem kalorií, ale zachová návyk na intenzivní sladkou chuť,“ říká předseda.
I on pak připomíná, že k podle jeho informací tento typ opatření k zásadní změně spotřebitelského chování nevedl.
Ani v ČR není myšlenka na danění nezdravých potravin nová. Přemýšlelo se však hlavně o slazených nápojích. Podle loňské studie Institutu liberálních studií se ale neukázalo plošné snížení obezity ve státech, které podobné daně zavedly. V ČR by navíc dopadla nejvíce na nejchudší skupinu obyvatel.
Naopak dokument od PAQ Research Daniela Prokopa zavedení daně ze sladkých nápojů podporuje. Odcházející ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v minulosti hovořil o tom, že by lidé mohli platit za litr běžné limonády s 80 gramy cukru na litr novou daň 4,5 Kč, po započítání DPH mělo jít o 5,4 koruny. Nakonec ale návrh nepředložil.
Zdaňte sladké nápoje a ubude obezity, radí experti. Nesmysl, kontrují výrobci |
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace WHO bude v roce 2030 obézní více než třetina Čechů. Před více než pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent u žen a necelá třetina to byla u mužů.
Obezita podle studií znamená 80procentní pravděpodobnost cukrovky, kterou trpí přes milion Čechů. Více než polovina úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk nevěnuje pohybu, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let.
