Zleva slovenský ministr hospodářství Peter Žiga, slovenský premiér Peter Pellegrini, český premiér Andrej Babiš, nastávající ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za Babišem), rumunský ministr energetiky Anton Anton a generální ředitel OECD Nuclear Energy Agency William Magwood naslouchají vystoupení výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola na Evropském jaderném fóru (ENEF), které začalo 30. dubna 2019 v Praze. | foto: ČTK

Česko a Slovensko možná budou mít společné úložiště jaderného odpadu

  • 42
Česká republika a Slovensko podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho uvažují o společném řešení úložiště jaderného odpadu. Pellegrini považuje za neefektivní, aby obě země investovaly miliardy do úložišť samostatně. Budeme to řešit, řekl k tomu jeho český protějšek Andrej Babiš.

Rozhovory České republiky a Slovenska by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. „Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy,“ konstatoval. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. „Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit,“ uvedl.

Oba premiéři sdělili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání. Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti upozornily, že kvůli tomu hrozí reálné riziko, že by v České republice mohlo být umístěno mezinárodní úložiště. Případná dohoda se Slovenskem nebo s dalšími zeměmi o uložení vysoce radioaktivních odpadů by podle platformy znamenala, že by se musela zrušit „pojistka“ v atomovém zákoně, kterou je dovoz cizího jaderného odpadu za účelem uložení v ČR zakázán, reagoval v tiskové zprávě mluvčí platformy Martin Schenk.

Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok. 

Kam s ním? Boj státních institucí o úložiště jaderného odpadu eskaluje

Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. 

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Podle Babiše jsou pro ČR ideální bloky s nižším výkonem

Optimálním řešením pro stavbu nových bloků v Česku by podle českého premiéra Babiše byly jaderné zdroje menšího výkonu. Odborníci upozorňují na to, že ve světě se tato modulární zařízení teprve vyvíjejí, praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. Babiš uvedl, že je na Česku a Evropské unii, v jaké míře se budou na jejich rozvoji angažovat.

„Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval,“ řekl premiér. V souvislosti s možnou stavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany se dosud převážně hovořilo o „tradičních“ blocích s výkonem kolem 1000 megawattů (MW). Babiš dále řakl, že věří tomu, že se Česku podaří projekt rozšíření této elektrárny uskutečnit hladce, a to navzdory tomu, že všechny jaderné bloky, které se teď v Evropě staví, mají zpoždění.

Na tiskové konferenci premiér na dotaz ČTK uvedl, že myšlenka o malých reaktorech nemá žádnou souvislost s plánovaným tendrem pro stavbu nového bloku v Dukovanech. Vyplývá podle něj z trendu nových technologií. Vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR Jaroslav Míl dříve uvedl, že dukovanský tendr by mohl být zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky. „Myslím, že v čase vypsání tendru je celkem možné, že někteří výrobci už tyto technologie budou mít k dispozici,“ dodal Babiš.

Evropské jaderné fórum

Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů (SMR) velmi aktivní USA, Kanada a Británie. „V těchto zemích probíhá předlicenční hodnocení, licencování některých typů, vláda pomocí půjček nebo grantů tyto projekty podporuje, ve výstavbě ovšem ještě žádný není,“ uvedl tehdy web.

Dodal, že podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je v provozu pouze jeden typ SMR. „Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce,“ dodal server.

Nejasné financování brzdí výstavbu nového bloku v Dukovanech

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.

Letos v únoru řekl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZ smlouvu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v polovině března pro ČTK upřesnil, že stát letos uzavře v záležitosti s ČEZ smlouvy dvě. První - rámcová - by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá - řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru - pak do konce roku.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.

Daně

Přiznání za zdaňovací období 2019 je nezbytné podat do 1. dubna 2020. Ke snadnému vyplnění využijte interaktivní formulář daňového přiznání.