Jaký budou mít v úterý uvalená cla vliv na ekonomiku Spojených států a jaký na dotčené země?
Záleží na tom, jak se situace vyvine dál, tedy jaké budou kroky Donalda Trumpa i dalších zemí. Může se stát, že se celou situaci ještě podaří zvrátit během zákulisních vyjednávání. Odhadovat tedy, jak to celé dopadne, je v aktuální situaci velmi těžké.
Kdybychom ale předpokládali, že všichni politici, kteří se ke clům aktuálně vyjadřují, míní své výroky zcela vážně, míra bariér mezinárodního obchodu by se vrátila v čase zpátky asi o sto let. To je noční můra a bohužel i pravděpodobný scénář.
Hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil
Po celých uplynulých sto let byl trend zcela opačný, bariéry se odbourávaly. Vycházelo se z přesvědčení, že obchodní bariéry škodí všem zúčastněným. Každá země zkrátka umí něco jiného, co si pak navzájem vyměňují. Celé je to o tom, že není potřeba umět všechno, něco si zkrátka koupím od jiných.
Kromě toho, že je to tedy návrat v čase, celní bariéry můžou vyskočit na osminásobek. Teď už to dokonce vypadá, že i na desetinásobek toho, co nyní považujeme za normální stav.
USA zavedly cla Kanadě, Mexiku i Číně. Peking i Ottawa reagují cly na americké zboží |
Zhorší se životní úroveň lidí?
Pokud se bavíme o ekonomickém blahobytu, prakticky není věc, kterou by tyto kroky nezhoršily. Negativně to ovlivní výkon ekonomiky, inflaci nebo zaměstnanost. Konkrétní vyčíslení je těžké, protože nevíme, jak to celé nakonec dopadne. Myslím si ale, že globálně průměrný obyvatel téhle planety může počítat s tím, že jeho blahobyt klesne řádově o desetiny procenta.
V Evropě by to bylo horší, v Česku ještě o něco víc, protože jsme místo, které na přeshraniční výměně závisí z velké míry. Fungujeme zkrátka tak, že se něco přiveze, tady se to zpracuje a pošle dál.
Jsme nyní svědky toho, že se od základu mění obchodní politika ve světě?
Pokud se budeme držet toho, co bylo zatím řečeno, tak ano. Prozatím provedené i avizované kroky jsou naprostou změnou paradigmatu. Je to odklon od ekonomickou vědou podpořené víry, která tvrdí, že plynulý mezinárodní obchod je prospěšný.
Oprávněně jsme věřili, že to platí i pro země, které mají mezi sebou jinak napjaté vztahy. Pokud to celé není jen diplomatická hra, což samozřejmě nelze vyloučit, sledujeme návrat do ekonomického myšlení z 18. století. Tehdy totiž politici upřímně věřili, že takzvaně chránit si svůj píseček se zemím vyplatí.
Nová cla se zdaleka nedotknou jen piva z Mexika. Co vše Američanům zdraží |
Pak ale přišli další ekonomové, kteří říkali, že je to chybná úvaha. Svůj názor měli podepřený matematickými modely. Proto se od toho postupně opustilo. Pokud Trump své výroky myslí vážně a věří jim, což nemohu vědět, znamenalo by to, že se stal přívržencem ekonomie 18. století.
Mohou země zasažené americkými cly zmírnit dopady tak, že budou obchodně Spojené státy co nejvíc obcházet a propojí se mezi sebou?
Kdybychom se všichni semkli a na americkou hru nepřistoupili, ekonomické dopady by i přes to byly velmi významné. Například formování dalších dohod, úvahy o vstupu Kanady do EU a podobně, jsou velmi obtížně realizovatelné kroky, které se vyjednávají dlouhé roky a velmi často tyto snahy nakonec padnou.
Zároveň si nemyslím, že by taková dohoda mezi dotčenými zeměmi Donalda Trumpa přiměla svou politiku vůči nim změkčit. Když se totiž podíváme, na koho se svými cly míří, je to sice Mexiko, pro které má Trump zřejmě nějaké politické důvody, ale také je tam Kanada a EU, což jsou pro Spojené státy extrémně důležití obchodní, historičtí i vojenští spojenci.
Dokazuje to tedy, že je mu naprosto jedno, kdo proti němu stojí. Možná by takové spolčení dotčených zemí mohlo ekonomické dopady aspoň zmenšit, ale ani tím si nejsem jistý.
Frustrace, obavy, paralýza. Trumpova cla už dusí i americkou ekonomiku |
Je svět v obchodní válce?
To jsou velmi silná slova, proto se je zdráhám použít. Kdybychom ovšem brali jako dané, že avizované kroky už nejde vzít zpátky, tak ano, svou intenzitou skutečně odpovídají obchodní válce. S tím, že u této války na rozdíl od té vedené zbraněmi existuje naděje, že dojde k diplomatickému zvrácení vývoje. Pokud ale k tomu nedojde, pak ano, to, co se nyní děje, lze rozhodně označit za obchodní válku.
Čekáte, že cla na EU skutečně přijdou?
Vidět Donaldu Trumpovi do hlavy není možné. Můj názor ale je, že dojde k tomu, že cla budou ohlášená, bude termín, rozhodnutí tedy přijde. Jestli pod tímto tlakem dojde k zákulisním jednáním, nejde vyloučit. Je ale podle mě jisté, že Trump cla využít chce anebo je chce využít aspoň jako nástroj k vyjednávání. Se cly tedy podle mě přijde, je ale možné, že z nich do určité míry ustoupí.
PŘEHLEDNĚ: Proč Trump cla zavedl a kdo je zaplatí |
Jak by podle vás měla EU reagovat?
Na to jsou dva pohledy. Pokud budeme předpokládat, že Trump není ekonomicky mimo realitu, prostor pro dohodu je, Evropa může udělat ústupky, které jsou téměř neškodlivé. To by byla rozumná varianta.
Je to pravděpodobná varianta?
Obávám se, že Trump věří, že těmito kroky Amerika dosahuje nějakých svých cílů, ať už jsou jakékoli. Nabídkou volnějšího obchodu by si ho tedy Evropa těžko získala. Pak je tu možnost jít na to opačně. To se dít bude, EU bude mít připravený seznam toho, co ona naopak zdaní víc.
Co by to mohlo být?
Velký prostor má ve službách. Evropa do Ameriky vyváží hodně zboží, Spojené státy do ní naopak služby. Evropa tedy může začít vyhrožovat tím, že bude tvrdá na americké digitální služby, na Google, Amazon a podobně. Je ale také možné, že se vytáhnou jiné ekonomické nástroje, začne se mluvit o vojenské podpoře a podobně. To už je velmi nepřehledné.
Abych to shrnul, ideální reakcí by bylo pochopení, že Amerika může mít problémy s našimi cly, a návrh Evropy, že je sníží. Už se mi ale zdá, že to není průchozí.
Je pravda, že Evropa má na některé zboží z Ameriky výrazně vyšší cla než naopak. Často zmiňovaná jsou auta, na jejichž dovoz z USA Evropa uvalila clo ve výš 10 procent, naopak Amerika má na evropské vozy clo ve výši 2,5 procenta. Nekoledovali jsme si tedy už dávno o nějakou odvetu?
Tohle je zcela legitimní poznámka. Navýšit cla na auta zní jako snadné řešení, ale tento nepoměr ve výši cel zdaleka neplatí napříč. Je pravda, že Evropa má v součtu mírně vyšší cla než má Amerika vůči nám, ale je to opravdu jen mírně. Rozdíl je velký u aut, napříč všemi službami a zbožím je ale rozdíl opravdu minimální.
