Analytici i investoři debatují o tom, co vedlo k horské dráze machinací, která v posledních dnech projela čínskými akciovými trhy. Profesor Kenneth Rogoff z amerického Harvardu má ve věci jasno: na vině je ohromný čínský dluh a zadrhávající se ekonomika, která je dnes již tak velká, že hýbe celým světem.
„Čína je klasický příklad rétoriky ‚tentokrát je to jiné‘,“ citoval ekonoma americký list The New York Times. Rogoff, dlouhodobě upozorňuje na to, že ani druhá největší ekonomika světa se nemůže vyhnout řešení problému přílišného zadlužení.
Za další viníky současné krize označil velký státní dohled nad tržními mechanismy a výši tamních úvěrových sazeb sazby. „Čína je zranitelná, má velký dluh,“ uvedl Rogoff.
Přesná čísla chybí
Kolik přesně Čína dluží, není kvůli neprůhlednosti tamního trhu jasné. Celkové dluhové břemeno od roku 2007 do poloviny roku 2014 vzrostlo ze 7 bilionů (asi 168 bilionů korun) dolarů na 28 bilionů (téměř 672 bilionů korun), vyplývá z letošní studie konzultační společnosti McKinsey & Company, China. „Míra dluhu ve výši 282 procent HDP je zvládnutelná, avšak větší, než je tomu v případě Spojených států nebo Německa,“ tvrdí studie.
Dokument zdůrazňuje případné varovné činitele, mezi nimi zejména skutečnost, že polovina půjček v Číně je přímo či nepřímo navázána na tamní trh s nemovitostmi a neregulovaný stínový bankovní sektor. Dluh mnoha regionálních samospráv je v současné podobně neudržitelný.
Kolaps nehrozí, zatím
Nedávný propad čínského akciového trhu, jeho nepovedená resuscitace pomocí státní intervence a znehodnocení domácí měny jüan centrální bankou zavdaly spekulacím o tom, jak moc je čínská ekonomika propojena se zbytkem světa. Investoři na strmý pokles čínských akcií zareagovali panicky a odepisovaly burzy takřka po celém světě. Západní i východní akciové indexy však začaly ztráty po několika špatných dnech vyrovnávat.
Rogoff není jediným ekonomem, který označil Čínu za potenciální risk pro světovou ekonomiku. Bývalý ministr financí USA Henry M Paulson již v minulosti prohlásil, že „otázkou není jestli, ale kdy se Čína bude muset otočit k problémům čelem a postavit se restrukturalizaci dluhu a vlně úvěrových ztrát“.
Rogoff varuje před tím, že finanční kolaps může vést k velké politické nestabilitě v Číně. „A to je největší obava,“ dodává. Čínským trhům na věrohodnosti nepřidala ani exploze továrny v Tchien-ťinu. Neštěstí znovuvyvolalo spekulace, nakolik jsou tamní výrobní a konstrukční standardy blízké těm západním.
Přední světový ekonom Nuriel Roubini, který stejně jako Rogoff předpověděl finanční krizi v roce 2008, před takzvaným „tvrdým přistáním“, varuje již delší dobu. To se prozatím odkládá.
Světová ekonomická obec většinově zastává názor, že Čínu a potažmo zbytek asijského regionu a celého světa krize v nejbližší době nečeká. Přesto byly poslední týdny pro Peking tvrdou zkouškou. Čína má devizové rezervy v hodnotě asi 3,5 bilionů dolarů, tudíž je schopna předejít tomu, aby se „tržní nákaza“ rozšířila do celého světa tak, jako tomu bylo v případě USA a Evropské unie po roce 2008 - byť krátkodobě.
Nadále však platí, že dříve nebo později bude nejlidnatější země světa kromě nutných reforem řešit i gigantickou míru svého zadlužení.
