Nápoj nalezli na hřbitově Šan-ťia-pao ve městě Ku-jüan v autonomní oblasti Ning-sia Chuej. Ten je považován za pohřebiště vojáků z tzv. období válčících států (475-221 před naším letopočtem). Vědci zde odkryli již 183 hrobů, z nichž 179 patřilo lidem z dynastie Čchin.
Alkohol byl na místě M39, což je svislá jámová hrobka u severního okraje. V ní se nacházela bronzová lahev s charakteristickým hrdlem ve tvaru česneku. Ústí lahve utěsňovaly dvě vrstvy – uvnitř textil a zvenku směs bahna. To pomohlo tekutinu uchovat bez minimálního odpaření.
AI už začínají využívat i muzea. Stejně by nás to neminulo, říká ředitel |
Obilné víno bylo podle webu Yahoo! News čiré, lehce modrozelené a bez zápachu. Díky moderním technologiím se odborníkům podařilo zjistit přesné složení i postup výroby.
Vzorky odpovídaly profilu uměle kvašeného chuang-ťiou, což je druh čínského žlutého vína na obilné bázi, které se vyrábí dodnes. Tým nalezl důkazy o souběžném štěpení škrobu na cukry a jejich kvašení, což je poměrně sofistikovaný postup, o nějž se výroba východoasijských obilných vín opírá i v současnosti.
Skutečnost, že byl alkohol zakomponován do pohřebních tradic naznačuje, že měl i rituální či kulturní význam, a ne jen praktickou hodnotu. Objev tak zaplňuje mezery v archeologickém výzkumu přípravy nápojů a poskytuje nový zdroj pro studium zemědělství, stravování a řemeslné výroby v období, které položilo základy čínské civilizace.
