Čínské těžaře kryptoměn zlákaly politické a ekonomické posuny i jedny z nejnižších nákladů na elektrickou energii na světě. Ve prospěch těžby hovoří i počínání etiopské vlády, která se od roku 2022 na těžbu bitcoinů a dalších kryptoměn dívá přátelsky. Obchodování s kryptoměnami je tu ale zakázané, informovala agentura Bloomberg.
V posledním desetiletí udržuje Etiopie s Čínou nadstandardní vztahy. I díky několika čínským firmám se Etiopii v minulých měsících podařilo dokončit obří přehradu na Modrém Nilu, která se v posledních letech řadí mezi největší projekty na území celého afrického kontinentu.
Výstavba projektu v hodnotě 4,8 miliard dolarů (asi 110 miliard korun) začala v roce 2011. Elektrárna má mít kapacitu přes 6 tisíc megawattů a Etiopie ji považuje za klíčovou pro další hospodářský rozvoj. I díky ní by se totiž tato africká země mohla do budoucna stát největším africkým vývozcem elektrické energie. Těžit z ní ale chtějí právě i čínští těžaři kryptoměn.
Ve švýcarském Luganu lze platit daně i pokuty v kryptoměnách |
Poslední léta byla pro těžaře náročná
V počátcích kryptoměnového boomu se těžba kryptoměn v mnoha státech světa jevila jako velmi perspektivní byznys. I země jako Írán či Kazachstán těžbě kryptoměn nebránily. Vše se ale postupně změnilo ve chvíli, kdy kvůli obrovskému návalu těžařů v mnohých částech světa hrozily problémy s dostupností elektřiny.
Nadšení z nových fondů vyprchalo. Cena nejznámější kryptoměny rychle klesá |
„V těžbě kryptoměn se se skrývá celá řada rizik. Éra cenově dostupné elektřiny může rychle skončit a těžaři v takové situaci prakticky nemají žádný prostor pro další expanzi. Zmínit je ale třeba i politická rizika. Vlády mohou těžaře označit za nežádoucí a donutit je k tomu, aby se sbalili a odešli,“ komentuje situaci Jarad Mellerud, výkonný ředitel těžařské společnosti Hashlabs Mining.
Podobný scénář platil i v Číně, která se jednu dobu řadila mezi špičku těžby kryptoměn na světě. Vzniklo tam několik desítek specializovaných těžařských firem, které však následně musely hledat své pole působnosti jinde. Etiopská ekonomika ale pro ně nyní vypadá perspektivně.
Bez levné elektřiny to nejde
Poskytovatel těžařských služeb Luxor Technology informoval o tom, že Etiopie se v posledních týdnech vyšvihla na přední pozice globálních příjemců nových strojů na těžbu bitcoinů. Přitom teprve před dvěma lety se Etiopie úspěšně vynořila z občanské války.
Rekordy erárních bitcoinů. Stát na jejich prodeji může vydělat sto milionů |
„Etiopie se stane jednou z nejvíce oblíbených destinací pro čínské těžaře,“ potvrzuje trendy Nuo Xu, zakladatel společnosti China Digital Mining Association.
Přístup k cenově přívětivé elektřině je pro těžařské společnosti klíčový. Jen tak mohou v dlouhodobém horizontu získávat potřebnou konkurenční výhodu. I proto se v posledních letech bitcoin a další kryptoměny těžily třeba v Rusku, na severu Švédska a nyní i v americkém Texasu. Všechna místa spojovala cenově dostupná elektřina.
Kryptoměny používá 425 milionů lidí, dolarových milionářů jsou desetitisíce |
Odhady Centra pro alternativní finance z Cambridge ukazují, že v roce 2023 spotřebovala těžba bitcoinů celkem 121 terawatthodin energie. To je podobné tomu, co za loňský rok spálila celá Argentina.
Etiopie závisí na Číně čím dál víc
Těžba kryptoměn je ukázkou toho, jak vztahy Číny a Etiopie kvetou. Etiopská hlava státu opakovaně navštěvuje svého čínského protějška, Čína v minulosti Etiopii poskytla několik miliard dolarů na výstavbu nových projektů.
Na podzim loňského roku Etiopie i Čína zároveň vydaly společné prohlášení o založení strategického partnerství pro každé počasí. Obě strany se tím dohodly na udržení výměn na vysoké úrovni, na posílení vzájemné politické důvěry a prohloubení vzájemně prospěšné spolupráce.
Zároveň se zdá, že Čína se postupně začíná poohlížet i po dalších strategických partnerech. Do úvahy připadá třeba Angola nebo Nigérie. „Čínští horníci nemají žádný problém se projekty v Africe. Jde vlastně o další čínskou provincii,“ uzavřel pro Bloomberg Nuo Xu.
