Pokud se Evropě nepodaří v blízké době najít efektivní způsob řešení, povede rostoucí evropská poptávka po solárních panelech s díly z oblasti provincie Sin-ťiang zřejmě k dalšímu zhoršování tamějších pracovních podmínek, upozorňuje analýza z anglické nottinghamské univerzity. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Sinolog: Čína si z Ruska udělá zásobárnu surovin. Stačí, když si počká |
Případné restriktivní kroky ze strany Evropské unie vůči Číně však mohou trend kolem stále častějšího zavádění solární energie zpomalit. Hrozilo by také navyšování cen a v konečném důsledku by to mohlo ohrozit i stanovené cíle v oblasti snížení emisí skleníkových plynů.
Problém je, že žádná technická ani zelená energetická revoluce ve světě se bez Číny prozatím asi neobejde. V čínské provincii Sin-ťiang totiž momentálně vzniká až čtyřicet procent světové produkce polysilikonu, materiálu nezbytného pro výrobu solárních panelů.
Čínská vláda v Sin-ťiangu zadržela od roku 2017 více než milion lidí a poslala je do zvláštních zařízení, která kritici označují za koncentrační tábory. V nichž jsou podle nich běžnou praxí nucené práce, nedobrovolné sterilizace, případně i mučení.
Peking tato obvinění odmítá a tvrdí, že jde o vzdělávací střediska a že v provincii bojuje naopak s extremismem.
Tábory jsou podle Číny ve skutečnosti střediska odborného vzdělávání, která je mají odradit od radikalizace. Slouží i k poskytování pracovních příležitostí a Západ se podle vedoucích představitelů Číny snaží jen podkopat rozvoj regionu.
Většina důkazů, o které se Západ ve své rétorice opírá, jsou postaveny hlavně na svědectví Ujgurů i dalších etnických menšin. Ve zjišťování dalších informací pomáhají také zahraniční novináři nebo občasné úniky nejrůznějších místních databází či dalších chráněných dokumentů.
Přátelství Si Ťin-pchinga s Putinem má své meze, naznačil čínský velvyslanec |
Čínský režim se muslimským Ujgurům – podobně jako Tibeťanům – mstí za separatistické snahy určité menšinové části společnosti a pod praporem boje s islámským extremismem postupně Ujgury zbavuje základních náboženských i občanských svobod. Detailně propracovaný represivní systém hromadného šmírování, zadržování, indoktrinace a údajně i nucených sterilizací nemá podle líčení těch, kteří ho zažili na vlastní kůži, jinde na planetě obdoby.
Peking je na kritiku svých zásahů vůči Ujgurům alergický a snaží se jí všemožně zamezit. Mimo jiné pomocí přísných omezení pro zahraniční novináře, pro něž je prakticky nemožné se do Sin-ťiangu dostat. Pokud už se nějaké nezávislé zpravodajství objeví, Čína ho se železnou pravidelností označuje za „fake news“. Utajit před světem brutalitu, s jakou čínské úřady přistupují k Ujgurům i dalším islámským menšinám v oblasti, však není možné. Dokazují to otřesná líčení Ujgurů a Ujgurek, kterým se po propuštění z internačních táborů podařilo prchnout do ciziny.
