Celkem loni o práci v čínských solárních firmách přišlo 87 tisíc lidí. Podle odborníků se rozsáhlé propouštění a rušení pracovních míst týkalo i nadměrných výrobních kapacit. Globální poptávka po fotovoltaických panelech totiž i letos výrazně zaostává za nabídkou. Podle informací agentury Reuters se po celém světě momentálně vyrábí dvakrát více panelů, než je potřeba. Většina z nich právě v Číně.
I proto se mezi čínskými podniky vedou nelítostné cenové války. Celá řada společností řeší obrovské finanční problémy, které mnohdy končí také bankroty. Od počátku roku 2024 zmizelo z čínského trhu již 40 solárních firem. Buď přešly do jiných rukou, zkrachovaly nebo se stáhly z burzy.
Čínský solární trik. Firmy se usilovně snaží obejít Trumpova slibovaná cla |
Propouštění jako cesta ke snížení nákladů
Aby negativní finanční dopady na fungování firem byly co možná nejmenší, uchylují se společnosti právě také k propouštění. O značnou část pracovní síly loni přišli i opravdu velcí čínští solární hráči. Mezi ně se řadí také společnosti jako Longi Green Energy, Trina Solar, Jinko Solar, JA Solar a Tongwei.
„Odvětví prochází propadem už od konce roku 2023. V roce 2024 se to ještě zhoršilo a rok 2025 zatím nevypadá lépe,“ uvedl pro agenturu Reuters analytik Čcheng Wang ze společnosti Morningstar.
Letošní rok tak bude pravděpodobně ještě horší. Mimo jiné i kvůli protekcionistické politice amerického Donalda Trumpa, se kterou souvisí i vysoká cla právě vůči čínským firmám. Trumpova administrativa se navíc neřadí mezi příliš značné příznivce rozvoje čisté energie, na kterou se právě čínské podniky velmi zaměřují.
Hrozba pro energetiku? Američané našli v čínských solárech neznámá zařízení |
Přitom propouštění je v případě Číny velmi citlivou otázkou. Zaměstnanost je mezi čínskými politickými elitami vnímána jako klíč k zajištění sociální stability. Právě od solárního sektoru si navíc čínští politici mnohé slibovali. Vedle elektromobility a baterií mělo jít o nejvýraznější růstové odvětví.
Prezident Si Ťin-pching vyzývá k uklidnění
Do situace na trhu se zapojil už i čínský prezident Si Ťin-pching. Počátkem letošního července vyzval k ukončení probíhající cenové války a k uklidnění situace na trhu. K tomu by mohl pomoci i jakýsi plánovaný kartel mezi největšími čínskými producenty solárních panelů. Kartel by měl za úkol řídit ceny a omezit nabídku na trhu tak, aby solární výroba byla profitabilní a dlouhodobě udržitelná.
Z dolů ke slunci. Čína hledá křehkou rovnováhu mezi uhlím a čistou energií |
Čím dál více se v Číně hovoří také o potřebě uzavřít zastaralé výrobní kapacity, které mají situace na trhu komplikovat. Třeba úředníci v čínské provincii An-chuej už vyzvali zástupce tamních solárních podniků, aby uzavřely provozy, které momentálně vyrábí pod 30 procenty své celkové kapacity.
„K návratu ziskovosti celého odvětví by bylo potřeba zlikvidovat 20 až 30 procent čínských výrobních solárních kapacit. To je poměrně extrémní situace, a to mimo jiné proto, že v minulosti jsme v případě Číny neviděli žádný sektor, který měl takto vysoké ztráty už 18 měsíců v řadě,“ doplňuje pro Reuters analytik Jefferries Alan Lau.
Čínští úředníci ale mají za úkol dohlížet právě hlavně na dosahování hospodářského růstu a zaměstnanosti. Od toho se odvíjí také i jejich odměny. Pokud by tedy výrazná část solárních firem i v dalších měsících stále propouštěla a vyráběla méně, byl by to problém právě i pro značnou část čínských úředníků, uzavírá Reuters.
