V dobách největšího rozmachu singapurské whisky prodával obchodník Manjit Gill každý den nejméně jednu láhev svým bohatým čínským zákazníkům, kteří občas utratili až 100 tisíc singapurských dolarů (1,72 milionu korun) za single malt, neboli jednosladovou whisky.
Dnes za úspěch považuje tři prodeje týdně. „Nemají uvolněnou náladu. Když přijdou, spěchají,“ říká o své klientele Gill, výkonný ředitel skupiny The Whisky Trust Group.
Podle agentury Bloomberg se nová realita týká především prodejců, kteří prodávali asijským ultrabohatým lidem ve finančním centru. V době pandemie se do země hrnuli nadšení nakupující, především čínští magnáti, a pomohli ji proměnit v nejdražší město luxusního zboží na světě. Ti ale nyní trpí kocovinou po opojném utrácení během pandemie.
Konec singapurského snu. Tamní úřady řeší obří kauzu praní špinavých peněz |
V poslední době poptávka opadla, přestože město nadále předstihuje Londýn, New York a Hongkong jako nejdražší město na světě, pokud jde o výdaje za luxus. Ceny luxusních bytů od září klesly a prodeje honosných automobilů, jako jsou Bentley a Ferrari, se propadly. Pokles cen zaznamenaly i velké položky od členství v golfovém klubu až po 30 let staré whisky.
K tomu přispělo nesčetné množství faktorů, od vysokých úrokových sazeb až po zvýšení daní zaměřené na zahraniční investice. Někteří však poukazují i na další důvod – bohatí lidé utrácejí méně, aby na sebe neupozorňovali. Obavy z přílišné pozornosti totiž vyvolává nedávný skandál s praním špinavých peněz v hodnotě tří miliard singapurských dolarů (zhruba 51,8 miliardy korun) v Singapuru, ve kterém bylo obviněno deset osob.
To potvrzuje i zpráva společnosti Julius Baer Group, kterou společnost zveřejnila koncem června. Podle ní v posledních dvanácti měsících dávají bohatí jednotlivci v Singapuru přednost diskrétnímu chování před výraznými projevy bohatství.
Čína opět viní Británii ze špionáže. Peking vyšetřuje manželský pár |
„Číňané už nenakupují tak jako dřív,“ říká Amrita Bantaová, výkonná ředitelka poradenské společnosti Agility Research & Strategy, která se zabývá luxusem. „Existuje široký mrak, který ovlivňuje způsoby, jakými v Singapuru utrácejí peníze,“ dodává.
Vyvstávají tak nové otázky, zdali singapurská snaha stát se významným centrem bohatství prospěla místní ekonomice. Hedgeové fondy a banky uvedly, že jen málo z jejich setkání s čínskými magnáty přineslo jiné obchody než jen základní depozitářské. Městský stát také zvýšil kontrolu toho, jak nedávno příchozí boháči vydělali své peníze, a někteří z nich se tak přesunuli zpět do Hongkongu.
Realitní bublina se nafoukla
Odliv bohatých a 60procentní daň na rezidenční nemovitosti zakoupené cizinci se již projevují. V květnu se prodal luxusní penthouse s pěti ložnicemi v rezidenci St.Regis za čtrnáct milionů singapurských dolarů (241 milionů korun) poté, co byla jeho požadovaná cena v posledních měsících několikrát snížena z osmnácti milionů dolarů (310 milionů korun). Na ostrově Sentosa se v dubnu prodávaly luxusní bytové jednotky se slevou více než 40 procent z původní nabídkové ceny.
Podle George Tana, výkonného ředitele singapurské realitní kanceláře Livethere Residential společnosti Savills Plc, která se zabývá službami v oblasti luxusních nemovitostí, byla část boomu vyvolána uměle. „V loňském roce nastoupila realita,“ tvrdí Tan.
Pro Singapur, který byl bezpečným přístavem pro bohaté během pandemie, kdy většinu Asie zasáhl koronavirus, to znamená velkou změnu. „V poslední době některé banky zpřísňují kontroly a prověřování svých klientů a bohatí Číňané v Singapuru jsou pod drobnohledem,“ uvedli soukromí bankéři.
Politická a ekonomická stabilita Singapuru stále přitahuje více bohatých lidí. A díky prosperující základně majitelů domů, kteří vydělali na realitním boomu tohoto finančního centra, se podle poradenské společnosti Henley & Partners stále řadí mezi nejbohatší města světa.
Slábnoucí symboly statusu
Nejvíce poklesla hodnota statusových předmětů. Podle makléřské společnosti Singolf Service klesly náklady na členství v golfovém klubu na pouhých 750 tisíc singapurských dolarů (12,9 milionu korun) pro cizince z původních 950 tisíc (16,4 milionu korun), i když je to stále výrazně více než před pandemií.
Zpomalil i trh se superluxusními automobily, které obvykle stojí nejméně milion singapurských dolarů (zhruba 17,2 milionu korun). V šesti nejžádanějších značkách v městském státě se v prvním čtvrtletí roku 2024 prodalo pouze 32 nových vozů, což je o 74 procent méně než ve stejném období loňského roku.
Nejdražší město světa je opět Singapur. Dohnal ho Curych, zjistila analýza |
„Myslím, že za starých dobrých časů by lidé ani nemrkli, kdybyste za koupi Bentley nebo Rolls-Royce dali spoustu peněz,“ řekl Say Kwee Neng, řídící partner poradenské společnosti ONE Strategic Consulting LLC, která se zabývá automobilovým průmyslem. „V dnešní době se možná bude trochu více zkoumat zdroj financování,“ dodal pro Bloomberg Neng.
Manjit Gill poukazuje na fakt, že vzhledem k prudkému poklesu na čínském trhu s nemovitostmi zaznamenávají společnosti větší výdaje zákazníků z jiných částí Asie, včetně Vietnamu, Kambodže a Indie. Mnozí z nich stále dávají přednost nákupu drahého alkoholu v městském státě, aby se vyhnuli riziku nákupu padělků ve svých domovských zemích.
Motor světové turistiky běží naplno. Číňané opět utrácejí za cestování |
V trezoru Gillovy společnosti se nachází například nejdražší lahev na světě podle Guinnessovy knihy rekordů – whisky Laphroaig z roku 1960 podepsaná králem Karlem III. a královnou Camillou, jejíž hodnota činí 2,6 milionu dolarů (60,2 milionu korun).
