Jedním z míst, kde je změna vidět, je továrna společnosti CRP Technology ve městě Čcheng-tu. Desítky zaměstnanců tam montují robotická ramena, zatímco několik mladých inženýrů vedle nich vyvíjí stroj, který by jednou mohl pomáhat vyrábět další roboty. Zatím zvládne jen jednoduché úkony, například načíst QR kód. To se však má už brzy změnit, píše BBC.
Místo lidí roboti. Britské sklady mají rozhýbat čínští šikulové |
„Potřebujeme takové roboty, protože možná za deset let nebudeme mít v Číně dost pracovníků,“ řekl pro BBC jeden z vývojářů Pang Kai. Jeho firma vyrábí robotická ramena devět let. Podle potřeby je dodává automobilkám, výrobcům elektroniky nebo podnikům zaměřeným na větrné elektrárny.
Lidí bude ubývat
Za tlakem v Číně na robotizaci na automatizaci stojí i neúprosná demografie. Populace se zmenšuje a rychle stárne. Do roku 2035 má být více než třetina obyvatel starší 60 let. Některé odhady zároveň počítají s tím, že země během příštího desetiletí přijde téměř o 60 milionů lidí.
Peking proto doufá, že stroje část budoucího nedostatku pracovní síly vyřeší. Přechod ale musí zvládnout opatrně. Ve výrobním sektoru stále pracuje kolem 120 milionů lidí a příliš rychlá automatizace by mohla připravit o práci značnou část z nich. Čína se chce vyhnout problémům, které by masová robotizace mohla způsobit.
Dobře je to vidět v automobilce Leapmotor v Chang-čou. Stroje tam zasahují prakticky do všech fází výroby elektromobilů. Lisování, svařování a lakování je už podle vedení firmy téměř plně automatizované. Lidé zůstávají především na konci linky, kde kontrolují hotové vozy.
Temné továrny i pečující humanoidi. Ve vymírající Číně nahradí lidi roboti |
Ani jejich místa ale nemusejí být trvalá. „Je to zcela možné. A může to přijít poměrně rychle,“ odpověděl viceprezident automobilky Cao Li na otázku BBC, zda jednou zmizí i pracovníci provádějící závěrečné kontroly.
Výhodou je celý dodavatelský řetězec
Čína má v robotice jednu výhodu, kterou její konkurenti dohánějí jen obtížně. Na jednom místě dokáže vyrábět motory, baterie, senzory, převodovky i další elektroniku. Podle Mezinárodní federace robotiky lze v Šen-čenu sehnat potřebné součástky pro nový stroj během hodiny. V Evropě to může trvat několik dní.
Spojené státy mají naopak stále náskok ve vývoji toho, co experti označují za mozek robotů. Jde především o pokročilou umělou inteligenci a software. Ani zde však Čína nechce zůstat pozadu. Firmy jako DeepSeek nebo Moonshot přicházejí s vlastními modely a sází také na otevřený software.
Tajná zbraň Číny je automatizace. Její továrny už ani nepotřebují lidi |
Peking současně investuje do lidí, kteří budou nové stroje vyvíjet a obsluhovat. Na technickém institutu v Chang-čou se mohou robotice věnovat už patnáctiletí studenti. V učebnách programují průmyslová ramena a pracují také na přístrojích pro zdravotnictví. Zároveň tím může Peking řešit vysokou nezaměstnanost mladých. Podle BBC má problém najít práci zhruba každý pátý mladý Číňan, školy proto sází na obory žádané firmami už dnes.
