Největší čínský maloobchodní prodejce klenotů, společnost Chow Tai Fook, vznikl již v roce 1929. Malý zlatnický krámek založený ve městě Kuang-čou se během let rozrostl v úspěšnou milionovou společnost, které se někdy přezdívá Tiffany‘s Východu.
Firma zalistovaná na hongkongské burze za koronaviru vydělává více než kdy jindy. Její maloobchodní příjmy stouply jen v období mezi loňským dubnem a zářím o bezmála 80 procent na částku 5,7 miliard dolarů (118 miliard korun). Zároveň firma úspěšně rostla i na pevninské Číně, a to dokonce o 82 procent. Informaci přinesl portál Finacial Times.
Klenotnictví Chow Tai Fook má na úspěch vlastní recept a zaměřuje se především na mladé zákazníky. Chytře totiž využilo zvýšeného nárůstu zájmu Číňanů generace Z o domácí produkci klenotů. Jde především o draky, fénixe či další tradiční čínské motivy.
„Právě generace Z je jedna ze skupin zákazníků, kteří u nás nyní utrácejí nejvíc,“ říká Čchan Saj-čche, jednatel klenotnického maloobchodního řetězce. „Spousta z nich ještě nemá rodiny, a tak si užívají života, který byl generaci jejich rodičů odepřen, nemohli si ho dovolit,“ dodává.
Firma započala svoji úspěšnou expanzi díky čínské politice jednoho dítěte, kterou stát prosazoval mezi lety 1980 až 2015 s cílem snížit vzrůstající populaci v zemi. Ta nakonec způsobila, že rodiny střední třídy s jedním dítětem měly najednou peníze nazbyt. A dětí z takových rodin je momentálně ve dvousetmilionové Číně 15 procent, soudí odhady.
Vlna zájmu lidí o blýskavé předměty má však nyní na rozdíl od minulých let novou podobu. Mladí teď dávají přednost domácím výrobkům před těmi zahraničními. V Číně se dokonce pro tento jev, kdy domácí luxusní zboží začíná být šik, vžil termín Kuo-čchao.
Generace ZJe známa také jako generace M anebo internetová generace či děti nového tisíciletí. Je to společný název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let dvacátého století do roku 2012. Vyrostla na internetu, který začal být po roce 1991 stále více dostupný. Generace Z se vyznačuje životem online, žije v rychlém tempu, ráda okamžitě sdílí myšlenky a poznatky na různá témata pomocí různých médií a produktů. wikipedia.org |
„Mladí Číňané se nyní zamilovali do tradičních domácích výrobků a ať už je to jenom móda, nebo ne, musíme toho co nejvíc využít,“ říká jednatel klenotnictví. Jen mezi loňským dubnem a zářím stoupl podle údajů jeho společnosti zájem o šperky mezi mileniály a generací Z o více než polovinu v porovnání s předchozím obdobím. Nejvíc táhne především zboží spjaté s čínským kulturním dědictvím.
Specializace klenotnictví Chow Tai Fook na dosažitelný luxus a řemeslně ne tolik náročné zlaté předměty, jako jsou náramky, přívěsky nebo náušnice, jejichž cena nepřevyšuje deset tisíc jüanů, tedy asi 32 tisíc korun, se firmě vyplácí.
Trh s luxusním zbožím se podle studií společnosti Bain & Co mezi lety 2019 a 2021 zdvojnásobil a dosáhl obratu ve výši 69 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Na všech obchodech země se tento segment podílel 21 procenty. To vše v době, kdy se tentýž trh v Evropě, Japonsku a zbytku Asie dosud nevzpamatoval z pandemie a předcovidových výsledků ani zdaleka nedosáhl.
„Zájem o luxusní zboží na pevninské Číně bude růst i nadále,“ soudí profesor Sien-čch’ Taj z univerzity v Hongkongu. Podle něj velký zájem zákazníků potrvá ještě nejméně dalších pár let, zvláště nepomine-li příklon generace Z k nákupům online.
„Tato generace miluje klenoty a její touha stát se součástí čínského kulturního dědictví bude se současnými problémy světa jen stoupat,“ dodává. Podle něj tito lidé milují nakupování online, protože se narodili v digitální době.
Firma nyní rozhodla o další velkolepé expanzi. Do roku 2025 chce otevřít v zemi dva tisíce nových obchodů. Růst by se měl tentokrát týkat především menších měst, kde je střední třída v současnosti na postupu.
Klenotnictví Chow Tai Fook má nyní v 650 městech po celé pevninské Číně více než pět tisíc obchodů. Plně naplňuje představy čínského prezidenta a generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga o „společném blahobytu“, sociálních reformách a boji proti korupci, uzavírá Financial Times.
