(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: iDNES.cz

Kdo rejžuje na iPhonech: Čína jen montuje, technologie dodávají jiní

  • 37
Trumpova administrativa chce od září uvalit další cla na čínské zboží v hodnotě až 200 miliard dolarů. Jedním z dotčených produktů se pravděpodobně stane i iPhone, jehož dovozní hodnota do USA je přibližně 240 dolarů. Jen velmi málo z těchto v přepočtu 5 300 Kč ale zůstane v Číně – podstatná část se dokonce vrátí zpět do USA. Na jednotlivých komponentech nejvíce vydělají americké a japonské firmy.

Cla uvalená americkým prezidentem na čínské výrobky se prozatím dotkla především průmyslového zboží – například motorů pro letadla nebo kompresorů. Trump však hrozí i dalšími cly na zboží v hodnotě až 200 miliard dolarů. Konkrétní seznam dotčených výrobků neexistuje, ale téměř jistě bude obsahovat i spotřební elektroniku. Smartphony samotné jsou největší položkou čínského exportu do USA.

Jedním ze známých výrobků, kterých by se to dotklo, je iPhone. Do dovozu se počítají jeho výrobní náklady, činící kolem 240 dolarů, uvedl server The Conversation.

Kdo na iPhonu vydělá?

Dovoz iPhonů se může zdát jako velká ztráta. Trump se nechal slyšet, že „Čína ročně vytáhne ze země přes 500 miliard dolarů, které použije na přestavbu Číny.“ Americký dovoz iPhone 7 a 7 Plus podle odhadů přidal k schodku zahraničího obchodu s Čínou 15,7 miliardy dolarů.

Když se ale The Conversation zaměřil na iPhone 7, zjistil, že většina peněz z jeho výroby končí úplně jinde než v Číně. Nejdražší součástky (dotyková obrazovka, paměťové karty atd.) vyrábí mix firem z USA, Japonska, Koreje a Tchaj-wanu. V Číně se vyrábí minimum komponentů. Apple nakoupí součástky od Intelu, Sony a podobných a odešle je do továren. Ty pak Čínu opouští v již sestaveném telefonu.

Ani továrny nepatří čínským firmám. Většina majitelů, včetně firmy Foxconn, má sídlo na Tchaj-wanu. Podle výpočtů The Conversation tak v Číně zůstane jen 3,6 % výrobních nákladů jednoho iPhone 7. To je přibližně 187 korun, ve kterých je započítaná jak práce při sestavení telefonu, tak baterie od čínského výrobce.

Zbylých 5 000 korun si rozdělí jiní. USA a Japonsko na každém iPhonu vydělají shodně 1 500 korun, na Tchaj-wan putuje přes 1 000 Kč a 375 korun získá Jižní Korea. Odhadem 283 dolarů (přes 6 200 Kč) hrubého zisku pak jde přímo do kapes společnosti Apple.

Podíl Číny na výdělcích z iPhone

Ve zkratce – Čína má díky iPhonu hodně (špatně placených) pracovních míst, peníze ale putují jinam.

Zařadit zpátečku nepomůže

Podobně to vypadá i se zbytkem amerického importu z Číny, i když ne tak extrémně. Přibližně jedna třetina deficitu obchodní bilance USA s Čínou skončila v jiných zemích – i v USA.

Přesun výroby do Číny americké ekonomice pomohl. Sice připravil o práci mnoho dělníků, firmy jako Apple ale mohou uvádět na trh výrobky, které cenově obstojí před konkurencí.

Apple navíc využívá svých výdělků, kterých dosahuje právě díky výrobě v zahraničí, k zaplacení svých zaměstnanců. Jejich armáda inženýrů, vedoucích pracovníků, právníků atd. je přitom z USA.

Pokud další kolo cel zdraží iPhone, poptávka po něm klesne. Samsung, který vyrábí hlavně v Koreji a Vietnamu a který by tak nemusel platit vysoká cla, by Apple snadno převálcoval. Dobře placená místa by se potom přesunula z USA do Jižní Koreje.

Jinými slovy – výzkumy ukazují, že přestože globalizace ublížila mnohým, spoustě lidí také pomohla. Zařazení zpátečky a návrat do ekonomiky před ni by také mělo své vítěze a poražené – těch druhých by ale bylo mnohem víc.

Rozšíření cel na další a další výrobky může mít na americké firmy a jejich zaměstnance negativní vliv. A nikdo si nemůže být jistý, že až Trumpova obchodní válka skončí, výsledek jim pomůže.