Investice by měly směřovat zejména do infrastruktury, sociální péče a dalších klíčových sektorů. Součástí plánu je rovněž posílení půjček malým a středním podnikům.
Vláda také potvrdila dlouho očekávanou reformu výpočtu daně z přidané hodnoty, která sníží daňovou zátěž čínských firem o 120 miliard jüanů (345 miliard korun) ročně.
Zpráva agentury Nová Čína neupřesňuje, jakým způsobem budou výdaje financovány. Přebytek čínského rozpočtu se v letošním prvním pololetí vyšplhal na více než 170 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Tempo růstu daňových příjmů však prudce klesá, protože čínské hospodářství čelí důsledkům světové finanční krize.
Čínská ekonomika roste nejpomaleji za pět let
Tempo růstu čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalilo na devět procent. Dostalo se tak na nejnižší úroveň za více než pět let. Představitelé země proto v říjnu přislíbili zavést nová opatření, která mají ekonomickou aktivitu rozproudit a zmírnit dopady globální úvěrové krize.
Čínská centrální banka již od poloviny září třikrát snížila úrokové sazby, aby podpořila ekonomický růst. Připojila se tak ke snaze ostatních předních centrálních bank zmírňovat důsledky finanční krize pomocí nižších nákladů na úvěry. - čtěte Čína, USA a Japonsko snížily úrokové sazby, akciové trhy konečně v plusu
Odhad růstu Číny na letošní rok ekonomové snížili na devět procent. V porovnání s jinými velkými světovými ekonomikami Čína sice poroste nejrychleji, Peking si ale potřebuje udržet výrazný růst, aby omezil chudobu a minimalizoval případné ztráty pracovních míst. To by mohlo způsobit politické napětí.
