Nové opatření navazuje na dubnové regulace, které tamním úřadům umožňují zasahovat proti přesunu dodavatelských řetězců mimo Čínu. Podle expertů asijská velmoc reaguje na rostoucí tlak ze strany Spojených států a Evropské unie, které se snaží omezit závislost svých ekonomik na Číně a zpřísňují pravidla pro obchod, investice i přístup k moderním technologiím, píše The New York Times.
Trump láká čínské investice, Spojené státy jim ale stále nedůvěřují |
Nová pravidla dávají Pekingu větší kontrolu nad zahraničními aktivitami svých firem. Úřady budou moci prověřovat investice, omezovat přesuny odborníků z citlivých odvětví a v krajním případě zastavit projekty nebo nařídit prodej firemních podílů. Současně získávají nástroj k odvetě vůči zemím, které čínské investice omezují.
Reakce na rostoucí tlak ze strany USA a EU
Investice čínských firem budou nově rozděleny do tří kategorií, a to podporované, omezené a zakázané. Experti však upozornili, že skutečným cílem může být snaha zabránit odlivu kapitálu, know-how a kvalifikovaných pracovníků z odvětví, v nichž má Čína před zbytek světa technologický náskok.
Kazachstán chce propojit EU s Čínou. Rozšiřuje železniční síť a infrastrukturu |
Nová opatření však přichází ve chvíli, kdy čínské firmy potřebují expandovat do zahraničí více než kdy dříve. Ekonomika totiž zpomaluje a na exportu do zahraničí je závislá více než kdy dřív. „Čína dlouhodobě podporuje své firmy v budování výrobních kapacit v zahraničí, aby obešly omezení spojená s výrobou doma. Nová pravidla však mohou tento proces výrazně zkomplikovat,“ uvedl pro The New York Times expert Lester Ross z právní kanceláře WilmerHale.
Čína reaguje především na rostoucí obchodní a technologický tlak ze strany Spojených států a Evropské unie, píše The New York Times. Ty stále častěji zavádějí ochranná opatření kvůli obavám z rostoucího vlivu Pekingu.
S omezením investic mají zkušenosti i v USA
Principy otevřených trhů a volného pohybu kapitálu, technologií a zboží, na nichž po desetiletí stál globální růst, tak ustupují bezpečnostním a geopolitickým zájmům. „Vzdalujeme se světu, ve kterém pravidla podporovala volný pohyb kapitálu, lidí, technologií a zboží,“ uvedl Ben Kostrzewa, expert na mezinárodní obchod z Hongkongu.
Podle právníků a obchodních poradců tak je současná vlna omezení dalším důkazem, že období globalizace založené na minimálních překážkách pro obchod a investice se chýlí ke konci. „Přetváření pravidel mezinárodního podnikání je výsledkem soupeření velmocí a technologických změn. Čína chce mít k dispozici vlastní nástroje, aby v tomto prostředí obstála,“ tvrdí čínský právník Čou Jung.
Číňané si oblíbili Zimbabwe. Hlavní město se díky nim mění před očima |
S kontrolou zahraničních investic mají zkušenosti i jiné země. Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena například v roce 2024 omezila financování čínských projektů v oblasti polovodičů, kvantových technologií a umělé inteligence.
Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že Peking vykládá pojem národní bezpečnosti výrazně šířeji než západní země. Tomu odpovídá i rozsah nových pravomocí, které mohou ovlivnit zahraniční aktivity čínských firem i jejich zahraničních partnerů, uzavírá The New York Times.
