Číně se daří snižovat emise skleníkových plynů především díky obrovskému rozmachu obnovitelných zdrojů, píše The Guardian. Výroba elektřiny ze solárních zdrojů v letošním třetím kvartálu meziročně stoupla o 46 procent a výroba z větrných elektráren o 11 procent, vyplývá z analýzy Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší.
Podle analytiků se velmoci podařilo snížit emise oxidu uhličitého hlavně v dopravě a stavebnictví. Nižší emise jsou patrné zejména při výrobě oceli a cementu. I proto se čínské klimatické cíle nyní jeví jako realistické.
Číňané houfně kupují elektroauta. Nejde o ekologii, je to hlavně výhodné |
Země chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Vrcholu v produkci emisí původně Čína chtěla dosáhnout do roku 2030, nyní se ale zdá, že se jí podařilo tento cíl splnit dokonce o pět let dříve.
Nové klimatické cíle
Během letošního podzimu země představila i nové klimatické cíle do roku 2035. Do této doby chce snížit emise o 7 až 10 procent. Klimatičtí odborníci ale tyto cíle vnímají jako nedostatečné. Aby se světu podařilo odvrátit nejvýraznější dopady globálního oteplování, měla by Čína do roku 2035 podle nich snížit emise o 30 procent.
Jen za prvních devět měsíců roku 2025 se Číně podařilo přidat 240 gigawattů solární energie. Za celý rok 2024 to bylo jen o 37 gigawattů více a odborníci dodávají, že loňský rekord v instalaci obnovitelných zdrojů se letos znovu podaří překonat. V roce 2023 přidala celkem 217 gigawattů solární energie.
Také Čína už najíždí na svůj Green Deal, upozorňuje ekolog z Hnutí Duha |
Země ale nezaostává ani v oblasti větrných kapacit. Od letošního ledna do září se zde podařilo přidat 61 gigawattů větrné energie. Za celý rok 2024 to bylo jen o 19 gigawattů více. Snaží se tak jako největší znečišťovatel ovzduší o transformaci energetiky na zdroje šetrnější k životnímu prostředí.
Nové uhelné elektrárny
Čína zvyšuje produkci elektřiny zejména kvůli rostoucí poptávce. Ta souvisí mimo jiné s obrovským boomem umělé inteligence a výstavbou nových datových center. Aby zvládla udržet poptávku po elektřině, stále zprovozňuje nové uhelné elektrárny. V roce 2024 přidala 54 gigawattů tepelné energie.
Asijské velmoci se navíc nedaří v některým segmentech ekonomiky emise snižovat. Jde hlavně o sektor chemického průmyslu. Roste zde i poptávka ropě, a to i kvůli výraznější výrobě plastů a dalších chemických produktů.
„I proto mohou emise ke konci roku 2025 ještě mírně vzrůst. Pokud se ale potvrdí dosavadní trendy, že nejvyšší spotřeba elektřiny v Číně bývá během léta, tak i přesto by letošní čínské emise oxidu uhličitého mohly být o něco nižší než ty loňské,“ podotýká analytik Lauri Myllyvirta z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší.
Paradox Číny. Veze se na zelené vlně, zároveň však staví nové uhelné elektrárny |
Data přicházejí v době, kdy se zástupci mnoha států po celém světě sjeli do Brazílie na klimatickou konferenci. Čínský prezident Si Ťin-pching se jí však nezúčastnil a vyslal místo něj své zástupce. Chybí také americký prezident Trump, který klimatickou politiku dlouhodobě nevnímá jako důležité téma.
Brazilský diplomat André Corrêa na klimatické konferenci čínské výsledky ocenil. „Číně se daří přicházet s řešeními, která jsou dobrá po celý svět,“ řekl. Dodal, že její bohatá ekonomika konečně ztratila obavy bojovat s klimatickou krizí, uzavírá The Guardian.
