Investoři se navíc stále více obávají, že podpůrná opatření a balíčky na zotavení po pandemii by mohly navýšit globální inflaci a donutit centrální banky k zpřísňování podmínek, což by mohlo ve výsledku zpomalit oživení hospodářství.
Podle Národního statistického úřadu (NBS) čínský index cen výrobců (PPI) vzrostl o 9,0 %. „Květnový nárůst PPI je nejrychlejší meziroční nárůst za jakýkoli měsíc od září 2008 . Je to způsobeno výrazným zvýšením cen ropy, železné rudy a neželezných kovů,” uvedl NBS pro Reuters.
Podle odborníků ale toto číslo může ještě růst. „Obáváme se, že PPI by se mohl pohybovat na vysoké úrovni ještě dlouhou dobu, což by způsobilo ekonomické potíže. Středně velké nebo malé podniky by totiž možná nedokázaly fungovat s vyššími náklady,“ uvedl Nie Wen, hlavní ekonom společnosti Hwabao Trust.
Prudký nárůst PPI se zatím výrazněji nepromítl do spotřebitelské inflace, což znamená, že Čínská lidová banka si tím prozatím pravděpodobně nedělá starosti. „Inflace cen výrobců se pravděpodobně blíží svému vrcholu. Neočekáváme, že by v příštích čtvrtletích vzrostla výrazně nad 2 %. Proto květnové údaje pravděpodobně nevyvolají žádnou změnu měnové politiky,“ uvedl Julian Evans-Pritchard, hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Capital Economics.
Spotřebitelské ceny v květnu ale vzrostly o 1,3 %, což je největší meziroční nárůst za posledních osm měsíců. Existují také určité známky toho, že čínské továrny, které se potýkají s již tak nízkými maržemi, přenášejí vyšší náklady na suroviny na zahraniční klienty, což by mohlo posílit globální inflaci.
