Čína je momentálně druhou největší ekonomikou světa. Proti malým zemím se tedy s politikou Donalda Trumpa může poprat mnohem lépe. K dispozici jí je i obrovský domácí trh s více než miliardou spotřebitelů, který by čínským vývozcům mohl v nynější složité situaci rovněž pomoci, píše BBC.
Spotřeba čínských domácností ale dlouhodobě zaostává za ideálem. Spotřebitelé dlouhodobě šetří, a i proto čínský model hospodářského růstu momentálně stojí na exportu do zahraničních ekonomik. Pokud ale politická garnitura ještě zvýrazní dosavadní peněžité pobídky pro své spotřebitele, může se leccos změnit.
Politický režim je navíc autoritářský. Tamní politiky nemusí znervózňovat výkyvy veřejného mínění, proti západním státům zde nemají velký vliv ani volby.
Čína pod tlakem. Pracovní místa jsou v ohrožení, firmy čekají na jasnější signály |
Z dlouhodobého pohledu ale Čína samozřejmě na vavřínech ustláno nemá. Ve hře mohou být nejrůznější společenské nepokoje, které by navíc mohly být umocněny i postupně rostoucí nezaměstnaností či trvající krizí na nemovitostním trhu.
Od továrny k technologické velmoci
Čína byla z ekonomického pohledu ve světě dlouhodobě vnímána jako jakási světová továrna. To se ale za posledních několik let změnilo. Země začala více investovat do rozvoje technologií, obnovitelných zdrojů, čipů až po umělou inteligenci. Před nedávnem navíc Peking oznámil svůj záměr investovat více než bilion dolarů (asi 23 bilionů korun) na podporu inovací v oblasti AI.
Celní válka se může chýlit ke konci. Trump věří, že se dohodne s Pekingem |
V Číně během minulých let vyrostla třeba automobilka BYD, která se loni stala největším světovým výrobcem elektromobilů a porazila tak i americkou Teslu. Ve světě roste oblíbenost čínských telefonů a dalších spotřebičů. Daří se třeba značkám jako Huawei či Vivo. Roste význam chatbota DeepSeek. Číně se tedy již v mnoha směrech povedlo stanovené plány proměnit v pozitivní a fungující realitu.
Už to nejsou jen Spojené státy
Čína se Trumpa připravovala již od jeho prvního funkčního období v Bílém domě. Od roku 2018 pracuje na obchodu v podstatě s celým světem, a to včetně Afriky, Latinské Ameriky či se zeměmi v oblasti jihovýchodní Asie. Díky tomu se jí podařilo snížit obrovskou závislost na americkém trhu.
Konkrétním příkladem je zemědělství. Ještě před pár lety platilo, že dodávky sójových bobů do Číny pocházely ze 40 procent z amerických farem. To se ale změnilo a dnes je to jen 20 procent. Peking vsadil mimo jiné na vlastní produkci a obchody s Brazílií. I díky tomu již Spojené státy nejsou největším vývozním čínským trhem. Tím se v souhrnném měřítku staly země v oblasti jihovýchodní Asie.
I proto může země pokračovat v nastolené strategii a již vzkázala Trumpovi, že neuzavře s USA dohodu na úkor čínských zájmů. To by pro většinu jiných států po celém světě bylo jen těžko myslitelné.
Neskloníme se před barbarem, hlásá Čína. USA zvýšily cla na celkem 145 procent |
Během letošního dubna Peking navíc zjistil, kde může být americké slabé místo. Jde o dluhopisový trh, neboť Čína momentálně drží v amerických státních dluhopisech asi 700 miliard dolarů, což je do případného budoucího vyjednávání citelná síla. Nemůže tlačit ale ani příliš, neboť by takové tlaky podle některých expertů mohly v krajním případě vést až k destabilizaci čínské měny.
Vzácné kovy jako další zbraň
Skutečnou zbraní podle odborníků jsou však čínské vzácné kovy, které jsou důležité pro moderní technologie včetně elektromobilů či obranného průmyslu. Čína totiž kontroluje asi 91 procent jejich produkce a 92 procent jejich zpracování. Ačkoliv v této oblasti roste i význam Austrálie, Vietnamu či Japonska, trvalo by léta, než by se Spojeným státům podařilo vyšachovat Čínu z tohoto dodavatelského řetězce.
USA zvýší cla pro Čínu na 104 procent. Peking avizuje „boj až do konce“ |
Této zbraně již Čína během posledních týdnů částečně využila. Na Trumpova cla totiž zareagovala omezením vývozu sedmi kovů vzácných zemin. „Všechno, co se dnes může zapnout nebo vypnout, je právě díky vzácným kovům. Amerika by pocítila obrovský tlak i na svůj obranný průmysl,“ uzavírá pro BBC expert na mezinárodní obchod Thomas Kruemmer.
