Turisty pro cestu do Karibiku lákají poutavé fotografie na sociálních sítích, v brožurách cestovních kanceláří nebo jinde na internetu. Méně často se ale dostanou do styku s možnými negativy, které zde během pobytu poznají. To je příklad karibského ostrova Antigua, jemuž se už více než deset let nedaří řešit nadměrnou skládku odpadků, píše BBC.
Každý rok vysadí výletní lodě právě na ostrově Antigua i desítky tisíc lidí. Ty láká třeba oblíbená místní vyhlídka Shirley Heights, loděnice Nelson’s Dockyard, nejrůznější písčité pláže či útesy. Mnozí z nich ale během jejich návštěvy narazí také na obrovskou skládku v Cooks Estate, která přidělává starosti i místním.
Skládka Cooks Disposal je jediným legálně provozovaným zařízením na likvidaci odpadu na Antigui. V důsledku toho panují velké obavy, že oblasti v okolí skládky mohou být kontaminovány.
Největší výletní loď na světě bude mít tři sestry. Obliba „měst na moři“ stále roste |
Ačkoliv je její kapacita již několik let naplněna, její provozovatelé stále přijímají nový odpad. A to i od výletních lodí, které na ostrově v Antigui nové turisty vysazují. K tomu se navíc přidávají i místní obyvatelé, kteří skládku taktéž využívají.
„Neřeší se to už od roku 2012. Od doby, kdy místní skládka, se nic nezměnilo. Nepřibylo tu žádné nové místo, které by odpad přijímalo,“ komentuje situaci David Spencer, který dříve šéfoval místnímu úřadu pro nakládání s odpady.
Negativní důsledky na životní prostředí
Podle statistik BBC skládka v Antigui letos přijala více než 1 200 tun odpadu jen z výletních lodí. Ten se tak kupí na jediném místě, a to zvlášť i mimo speciální folii, která by bránila průsaku škodlivých látek do půdy. Škody na místním životním prostředí tak začínají být obrovské.
„Je to znepokojivé. Odpadu je tu tolik odpadu, že tomu nemohu ani uvěřit. Můžete si jen představit, co to dělá s okolní přírodou,“ říká k problému nejmenovaný zaměstnanec skládky na ostrově.
Cannes bojuje s overturismem. Zavádí drastická omezení výletních lodí |
Pro některé jsou ale odpadky na ostrově i živobytím. Takzvaní pickeři se totiž živí tím, že procházejí haldy odpadu a hledají kovy, oblečení nebo použitelný nábytek. „Chodí sem nezaměstnaní a snaží si vydělat alespoň na jídlo,“ uvádí zaměstnanec skládky s tím, že v průměru si picker vydělá kolem 40 dolarů za den, což je v přepočtu necelých 900 korun.
Problém i pro Jamajku
Podobný problém ale mají i další karibské ostrovy, které jsou na příjmech z turismu závislé. Příjmy z turismu se na fungování místních ekonomik podílejí až ze dvou třetin. Cestovní ruch zároveň ve stejnou chvíli živí až tři miliony místních.
Jen v loňském roce sem přicestovalo více než 67 milionů turistů z celého světa a polovina z nich na výletních lodích. Většina místních ostrovů tu však zažívá těžko řešitelnou ekologickou krizi. „Každý odpadek, který tu turista nechá, má obrovský dopad,“ tvrdí Zara Majidová z organizace Protect Our Future.
S nárůstem odpadu se potýkají mimo jiné Kajmanské ostrovy či Jamajka, která je po Dominikánské republice druhým nejvíce navštěvovaným státem v Karibiku. I zde miliony tun odpadu končí na často velmi zastaralých a mnohdy přeplených skládkách. Místní vláda si problém údajně uvědomuje a slibuje jeho řešení. Podrobnosti ale prozatím nejsou známé.
Disney ukázal novou luxusní výletní loď, pyšní se kiny, tobogány i tisíci kajutami |
Nejvýznamnější provozovatelé výletních lodí tvrdí, že o problému s odpadem na karibských ostrovech vědí. Nové lodě jsou podle nich již zkonstruovány tak, aby žádný odpad na tamních skládkách už nekončil. Podle BBC to ale neplatí pro všechna plavidla a provozovatele, a proto se ekologická krize na karibských ostrovech postupně zhoršuje, uzavírá portál.
