Česko se ekonomicky na úroveň před pandemií covidu vracelo nejpomaleji z celé EU. Dlouho mělo hodně vysokou míru inflace. A ze všech zemí EU zde nejvíc klesla životní úroveň. Od letoška vláda přijala konsolidační balíček týkající se daní a státních výdajů. Ale nastartovat ekonomiku k nějakému většímu růstu se stále nedaří. Proč?
Popsal bych to zjednodušeně jako tři vlivy, které však fungují jako spojené nádoby. Prvním je cyklické kolísání, což může být spojené s dozvukem inflační vlny. Ta nás v předchozích dvou letech utlumila, teď nás po jejím odeznění čeká naopak nějaký pozitivnější impulz, třeba v tom, že domácnosti začínají postupně zase utrácet. Druhou spojenou nádobou, jež má ovšem ještě mnohem zásadnější vliv, je fakt, že se ekonomicky úplně nedaří našemu hlavnímu obchodnímu partnerovi a sousedovi Německu. S provázáním české ekonomiky s tou německou to pro nás může mít vážné důsledky trvalejšího charakteru. A třetím z těch vlivů jsou naše vlastní strukturální ekonomické problémy.
Myslím, že jsme se jak na evropské, tak na regionální úrovni jednotlivých států naprosto přeregulovali. Tahle kombinace je děsivá a i kvůli tomu je Evropa naprosto nekonkurenceschopná.