„Zjistila jsem, že místní ženy si sběrem a prodejem květů vydělávají. Tak jsem se rozhodla, že to také zkusím,“ svěřila se BBC Nilam Brahmaová, která žije v indickém státě Ásám. „Když jsem si poprvé vydělala 50 dolarů (kolem 1 050 korun), byla jsem v šoku a rozhodla se, že zkusím založit malou firmu.“ Vzala si proto půjčku a koupila stroj na sušení.
Globální poptávka po klitorii ve světě raketově stoupá. Jako potravinářskou látku schválil květ v roce 2021 americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), ale o rok později vyjádřil obavy z jejího používání Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). V Evropě a Spojeném království je proto bylina dodnes považována za tzv. „novou“ potravinu, což znamená, že pro široké použití je nutné získat povolení.
Indická hra o jablko. Země hledá farmáře i investice, vědci zase nové odrůdy |
Největšími pěstiteli a spotřebiteli zároveň jsou Thajsko s Indonésií. Potenciál v komoditě ovšem vidí právě i Indie. „Plodina je stále vnímána spíše jako okrasná nebo léčivá rostlina pěstovaná na zahradě. Neexistují žádné oficiální klasifikace ani mechanismus pro stanovení cen,“ vysvětluje Varšika Reddyová, která založila společnost THS Impex zabývající se vývozem přírodních barviv a přísad.
Rostlina měnící barvu i životy
Byliny si všiml také zakladatel firmy Blue Tea Niteš Singh. „Když ji zalijete vodou, nápoj zmodrá. Když do něj následně přidáte citronovou šťávu, zfialoví. Přišlo mi to kouzelné,“ vypráví podnikatel. „Ta rostlina je tu už tisíce let, ale nikdo nevěděl, jaké má účinky. Proto jsem se rozhodl založit indickou značku s indickým modrým čajem.“
Zpočátku to ale moc dobře nešlo, protože v zemi nebyly rostliny dostatečně kvalitní. „Květy měly málo lístků a po vysušení na slunci z nich nezbylo téměř nic. Potřebovali jsme, aby byly větší a pigmentovanější,“ popisuje Singh, který v posledních sedmi letech pracuje na zvýšení produkce i kvality s více než 600 farmáři z celé Indie.
Indie boduje na světovém trhu s hranolky. Export roste o desítky procent |
Rozšířit bylo potřeba i informace o zdravotních benefitech. „Když jsme začali studovat odbornou literaturu, zjistili jsme, že se léčivým účinkům klitorií téměř nikdo nevěnuje. Většina dostupných výzkumů se týkala krys a myší,“ svěřila se Suprija Velrajaová působící jako docentka na Institutu vyššího vzdělání a výzkumu v indickém Čennai.
Provedla proto malou studii na lidech s prediabetem a zjistila, že ti, kteří čaj z modrofialových květů pili, vykazovali lepší hodnoty cukru v krvi než ti, kteří jej nekonzumovali.
„Květ klitorie byl dosud do značné míry přehlížen, ale díky novým důkazům a klinickým studiím na lidech se může stát velmi populárním,“ tvrdí indická vědkyně.
Modrý čaj namísto rýže
Přestože pěstování rostliny příliš náročné není, zpracování vyžaduje větší pečlivost. Klíčovou částí procesu je sběr květů. Ten vykonávají především ženy, protože mají jemnější ruce a instinktivně vědí, jak rostliny trhat, aniž by je poškodily.
Následuje fáze sušení, kde je důležité udržovat správnou teplotu. První sušení provádí přímo zemědělci, a když květy dorazí do firmy Blue Tea, provede se podle vlhkosti další. „Byliny sušíme dlouho na velmi nízkou teplotu. Pokud by bylo horko příliš silné, spálí se a ztratí své charakteristické vlastnosti,“ vysvětluje Singh.
Indie platí ženám v domácnosti, ty si pochvalují větší nezávislost |
Díky němu se ke klitoriím dostal i farmář ze západního Bengálska Pušpal Biswas. „Dříve jsem pěstoval zeleninu a rýži, ale stávalo se mi, že jsem své produkty neměl komu prodat,“ říká. Před sedmi lety jale přešel na modré kvítky a jeho příjem i produkce se zvýšily. Dnes vypěstuje kolem osmdesáti kilogramů květů ročně.
K produkci rostlin se připojilo i mnoho lidí z okolních vesnic. „Tohle už není jenom zemědělství. Stala se z toho síť, komunita a obchodní rodina,“ uzavírá indický podnikatel Biswas.
