V pátek skupina britských zákonodárců uvedla, že se „ztratilo“ na padesát miliard liber (1,46 bilionu korun), a vyzvala britskou centrální banku (Bank of England), aby záležitost prošetřila.
Peníze „jsou někde schované, ale centrální banka neví kde, proč nebo kdo je skrývá, a ani se nezdá, že by ji to moc zajímalo,“ uvedla předsedkyně finančního výboru dolní komory britského parlamentu Meg Hillierová. „Je nutné, aby se (centrální banka) více zajímala o to, kde skončilo 50 miliard liber,“ dodala předsedkyně výboru, který dohlíží na veřejné finance.
Na výzvu centrální banka Británie ihned odpověděla. „Lidé nemají povinnost sdělovat centrální bance, proč si přejí držet peníze v hotovosti. To ale neznamená, že se bankovky někam ztratily,“ uvedl mluvčí a dodal, že centrální banka bude i nadále uspokojovat poptávku po hotovosti.
Ačkoliv se používání digitálních způsobů plateb zvyšuje, od finanční krize roste v rozvinutých zemích také poptávka po hotovosti, uvádí zpráva Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) z roku 2018. Podle zprávy byl růst hotovosti částečně způsoben poklesem úroků, díky čemuž je méně výhodné držet úspory v bance.
„Pozorujeme, že roste rezervní funkce hotovosti, a naopak funkce oběživa klesá,“ uvedla před parlamentním výborem v říjnu vedoucí peněžní sekce britské centrální banky Sarah Johnová. K tomuto trendu po roce 2018 přispěly i obavy, zda jsou finanční instituce stabilní.
V době, kdy uzávěra způsobená koronavirem dosáhla svého vrcholu, poptávka po bankovkách a mincích výrazně klesla. Následovně ale poptávka začala znovu růst, protože lidé kvůli epidemii začali ještě více hromadit peníze doma.
Bankovky v oběhu v Británii dosáhly v červenci rekordního počtu 4,4 miliardy kusů a jejich celková hodnota dosáhla 76,5 miliardy liber (2,23 bilionu korun), uvádí zářijová zpráva Státního auditorského úřadu (NAO), který kontroluje hospodaření ve veřejném sektoru. V roce 2000 bylo přitom v oběhu jen 1,5 miliardy bankovek v hodnotě 24 miliard liber (700 miliard korun).
Současně ale klesá objem plateb v hotovosti a tento trend během pandemie ještě více zesílil. Před deseti lety bylo 60 procent transakcí hrazeno hotovostí, minulý rok to bylo méně než 30 procent.
Centrální banka odhaduje, že 20 až 25 procent hodnoty hotovosti je používáno k platbám, a dalších pět procent drží britské domácnost v úsporách.
„O tom, co se děje ze zbývajícími 50 miliardami, se ví málo,“ uvádí NAO ve své zprávě. Podle úřadu je ale možné, že tato část hotovosti slouží pro platby a úspory v zahraničí, nebo ji drží britské domácnosti v úsporách, které nejsou nikde registrované, či slouží v šedé ekonomice.
Úřad doporučil centrální bance, aby se ve spolupráci s dalšími úřady snažila objevit, proč roste poptávka po bankovkách a kdo drží oněch 50 miliard liber. „Mohlo by to přinést zjištění v dalších oblastech, například ohledně úniků daní,“ dodává auditorský úřad.
Zpráva NAO také zmiňuje riziko, že klesající používání hotovosti může vést k „finančnímu vyloučení“, pokud podniky přestanou přijímat hotovost kvůli rostoucím nákladům způsobeným klesajícím objemem hotovostních plateb. Přes milion dospělých Britů nemá bankovní účet, uvádí zpráva s odvoláním na údaj, který zveřejnil Úřad pro kontrolu finančních trhů (FCA). „Existuje spojitost, kvůli které se v chudších oblastech platí v hotovosti častěji než v některých městech,“ uvedla Johnová před výborem.
Za britský peněžní systém v současnosti zodpovídá pět různých úřadů. Britská vláda v říjnu uvedla, že zvažuje, že by veškerou zodpovědnost za fungování peněžního systému převedla na Úřad pro kontrolu finančních trhů. A také dodala, že chce zaručit, aby lidé mohli i v budoucnosti platit hotovostí.
