Když do areálu před lety poprvé vstoupil David Henderson-Stewart, mladý britský právník narozený na Novém Zélandu, našel továrnu, v níž jen máloco připomínalo někdejší slávu a tradici. V chladných halách sedělo několik posledních hodinářů, zachumlaných v kabátech, skloněných nad zastaralými stroji. Ekonomické vyhlídky byly špatné.
Někdy tehdy se ale zrodila záchranná vize. Henderson-Stewart o hodinářství tehdy nevěděl téměř nic, fascinovala ho ale estetika sovětského designu a pocit, že něco takového by na Západě už nenašel. V roce 2010 firmu ještě s jedním partnerem převzal. Rozhodl se oživit podnik, který měl na vrcholu své slávy kolem 7 000 zaměstnanců a vyráběl hodinky pro kosmonauty i masový trh.
Dnes je atmosféra jiná. Halami se line popová hudba, stroje – mnohé z nich pečlivě opravené – znovu vyrábějí miniaturní ozubená kola a pružiny. Přes dvě stovky zaměstnanců s lupami u oka vyrábějí znovu špičkové hodinky.
Všechno si vyrobíme sami
„Lidé mají rádi, že je to skutečně ruský výrobek,“ říká Henderson-Stewart, když prochází mezi pracovními stoly. Právě důraz na domácí výrobu se ukázal jako klíčový – zvlášť v době, kdy po roce 2022 západní sankce omezily dovoz luxusního zboží a zahraniční značky z ruského trhu mizely.
„Nejsme závislí na dovozu dílů ze Západu. Většinu z nich si vyrábíme sami,“ vysvětluje Henderson-Stewart, jak se firmě produkční soběstačnost vyplatila.
Významný zlom přišel v roce 2022, kdy se na veřejnosti objevil ruský prezident Vladimir Putin s hodinkami z dílny Imperial Peterhof Factory, luxusní odnože značky. V zemi, kde symboly hrají velkou roli, to mnozí vnímali jako gesto podpory domácí produkce.
Podle Hendersona-Stewarta Putin tyto hodinky od té doby nosí pravidelně, což zájem zákazníků o podobné modely přiživuje. „Bylo nám ale řečeno, že tento konkrétní model by bylo lepší nekopírovat,“ dodal.
Submariner je svatý grál Rolexu. Vyrobené kusy modelu mají cenu bilion korun |
Továrna ale nadále zůstává věrná i své historii. V nabídce dominují designy inspirované sovětskou érou, například model Bajkonur, pojmenovaný po kosmodromu, odkud dodnes startují ruské vesmírné mise. Hodinky Raketa se prodávají v cenovém rozpětí zhruba od 14 000 do 72 000 korun a firma díky nim loni vykázala zisk 109 milionů rublů, v přepočtu tedy kolem třiceti milionů korun.
Jedním z nejvýraznějších modelů jsou hodinky, jejichž ručičky se pohybují proti obvyklému směru. Nápad vychází z archivního návrhu, který pečlivě uchovávala Ljudmila Vojniková, dnes šestaosmdesátiletá inženýrka, která v továrně pracuje už od 50. let.
„Naše Rakety zůstávají stejné. Jen drobné detaily se mění,“ říká klidně. „Prožila jsem tu celý život. Jsem hrdá, že se to všechno podařilo znovu oživit.“
