(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

PŘEHLEDNĚ: Čtyři scénáře brexitu pro české firmy. Ani jeden není dobrý

  • 119
Jen 101 dnů zbývá, než Velká Británie opustí Evropskou unii. Stále však není jasné, jak rozvod proběhne. A zda vůbec. Ani jeden z možných scénářů – čtyři iDNES.cz rozebírá včetně jejich pravděpodobnosti – se neobejde bez přímého (negativního) dopadu na české firmy.

Nejistota kolem vystoupení už se odrazila v obchodě mezi Českem a Británií. Od ledna do října se za kanál vyvezlo zboží za 173,2 miliardy korun, což je meziročně o 3,7 procenta méně. Celkový vývoz přitom ve stejném období 2017 stoupl o­2,5 ­procenta. Dovoz z Británie zaznamenal meziroční pokles dokonce o­ dvanáct ­procent.

A jak naznačují dosavadní výsledky ostrovních kamenných i online obchodů, budou letošní svátky v britských domácnostech proti předchozím letům spíše chudší. I to je pro české vývozce nepříjemná zpráva. Británie je stále pátým nejdůležitějším exportním trhem a spolu s nepřímými vývozy přes jiné země tvoří podle analýzy České spořitelny osm procent celkových exportů a sedm procent HDP.

Jak Česko obchoduje s Británií

Spolu se spotřebiteli „zamrzly“ i britské firmy. „Nejistota z budoucnosti ovlivňuje podle britského zaměstnavatelského svazu CBI investiční plány až 80 procent firem. Tamní podniky prakticky pozastavily své plány už na dva a půl roku. K investicím potřebují jistotu, kterou jim zabezpečí jen co nejrychlejší dohoda mezi EU a Británií,“ upozorňuje Eva Veličková ze Svazu průmyslu.

České firmy se podle lidí z trhu o problém dlouho nezajímaly, nyní však jejich obavy z budoucnosti rostou. „V posledních týdnech registrujeme ze strany podnikatelů zvýšený počet dotazů ohledně dopadů brexitu, dosud ho vnímaly poměrně vlažně,“ říká partner PwC Martin Diviš.

„Firmám doporučujeme prověřit, zda jsou připraveny na variantu tvrdého brexitu. Tedy ověřit, jak by se změnil režim DPH jejich transakcí, jak se změní vykazování DPH, jaká budou maximální možná cla, jaké budou pravděpodobné administrativní požadavky na logistické a celní formality,“ dodává Diviš.

Ať už proběhne brexit v jakékoliv formě, dopadne nejvíc na automobilový průmysl. Ročně se do Británie vyvezou osobní automobily za 50 miliard korun. Ale vzhledem k tomu, že jde zhruba o desetinu z celkových vývozů automobilek, lépe se s tím vypořádají.

Horší to budou mít výrobci z oborů, které jsou na exportu do Británie závislejší. Například u fotografických přístrojů tam směřuje 62­ procent celkových vývozů, u cukrovinek čtvrtina.

1. Tvrdý brexit: Bez dohody, chaoticky, s frontami (40 procent)

 Nedohodne-li se Británie s Unií na žádných podmínkách odchodu, nastane „tvrdý brexit“. Vycházeje ze současného stavu, jde o nejpravděpodobnější variantu. Přinesla by kolony na silnicích či v přístavech, zavedení cel a další komplikace v obchodě.

„Tvrdý brexit může na několik týdnů paralyzovat obchod mezi EU a Británií. Poté do hry vstoupí němečtí exportéři a kancléřka, která jejich jménem vnese do celého doposud chaotického a ideově vyhroceného procesu racionalitu,“ říká majitel výrobce topných systémů Fenix Group Cyril Svozil. Britský trh pro ně patří mezi tři nejdůležitější.

Finanční dopady podle Svozila ještě není možno odhadnout. „Vytváříme však oboustranné zásoby, aby zhruba po dobu čtyř měsíců neměl očekávaný chaos dopad na naše aktivity,“ dodává.

Analytici České spořitelny spočítali, že v této variantě nastane pokles dovozů až o pětinu a vývozů až o 16 procent, zejména kvůli netarifním bariérám. „Britská ekonomika by propadla o čtyři až osm procent. To je podobný pokles jako během světové finanční krize. Propad by ale zasáhl především Velkou Británii,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Pro Česko by to znamenalo kvůli ztrátě části odbytu nižší výkon ekonomiky až o 55 miliard korun, tedy 1,1 procenta HDP. A o práci by přišlo až 40 tisíc lidí. Podle Martina Diviše z PwC by největší dopad na výši cen obchodovaných produktů měl být u osobních automobilů, kde se průměrná výše cla pohybuje kolem deseti procent.

Tvrdý brexit však bude mít přímý dopad i na cestování či nákupy přes internet. Na letištích bude zboží podléhat celnímu dohledu. V případě překročení limitů pro osvobození dováženého zboží od cla, DPH, případně spotřební daně bude nutné tyto poplatky zaplatit. Při nákupu přes e-shopy se Británie dostane na úroveň zemí, jako jsou USA.

A odchod z Británie budou muset řešit i firmy, které žádné zboží nevyvážejí. „Naše mateřská firma sídlí ve Velké Británii, budeme muset vyřešit dopady na vysílání zaměstnanců z Čech do Británie a opačně. Očekáváme administrativu spojenou s vydáváním víz a pracovních povolení,“ říká finanční manažer Providentu Luboš Kratochvíl.

A dodává, že změnou bude i zdanění některých plateb, které odvádí mateřské společnosti. Problém může být i vyšší riziko pohybu kurzu koruny a libry. „Pomáhá nám, že naše mateřská firma vydala dluhopisy nominované v eurech, my od ní čerpáme úvěry už v českých korunách,“ říká Kratochvíl.

2. „Měkký“ tvrdý brexit aneb aspoň něco se dohodne (35 procent)

 Jednou z variant, která se dnes příliš nezmiňuje, je i cesta dílčích dohod, pokud se nepodaří protlačit jednu velkou smlouvu. Pak bude záležet na tom, kde uvidí politici prioritu. Dost pravděpodobně by šlo o nejviditelnější věci, jako režim na hranicích, dohoda o leteckém provozu či pravidla pro pohyb občanů.

„Firmy zatím nepanikaří, mezinárodní obchodní vztahy nekončí ze dne na den,“ domnívá se šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. U menších firem je ale podle něj závislost na Británii ojedinělá. „Srovnal bych to třeba s krizí v Rusku, pro řadu firem to bylo nepříjemné, ale nakonec to ustály,“ říká Havlíček.

Brexit může mít dopady i na maloobchodní řetězce a e-shopy závislé na rychlém pohybu zboží tam i zpět. Nejvíce se obávají podniky, které jsou napojené na dodavatelské řetězce,“ říká Eva Veličková ze Svazu průmyslu.

Brexit se podle Havlíčka dotkne i britských investic u nás. „Británie je s podílem čtyř procent jedním z deseti největších investorů. Zcela jednoznačně by byla investiční aktivita utlumena,“ dodává.

3. Další britské referendum (15 procent)

Evropská historie zná pár příkladů, kdy se hlasování opakovalo, než z uren vypadl kýžený výsledek. Ačkoliv opakování referenda premiérka Theresa Mayová již několikrát odmítla, jako nejzazší možnost ho nelze vyloučit. Část politiků s tím operuje. Pro české firmy by to příliš velkou úlevu před chaosem nepřineslo. Alespoň ne v krátké době. Pro další vývoj by bylo podstatné, na co přesně by se vláda občanů zeptala, o čem by rozhodovali.

4. Souhlas s dohodou (10 procent)

O dohodě mezi Unií a Londýnem, nad níž vyjednávači strávili rok a půl, měli minulý týden hlasovat britští poslanci. Jenže šéfka kabinetu nesehnala dost hlasů, proto odložila hlasování na polovinu ledna. A politici smlouvu označují za „mrtvou“. Kdyby se ji však povedlo schválit, byla by to pro české firmy nejlepší z možností, jež nyní leží na stole. (Tedy kromě toho, že by Britové odchod z EU zrušili. Ale o tom se nyní nahlas nepřemýšlí.)