Proměny vinné kultury v srdci oblasti, kde sídlí desítky vyhlášených chateaux si všiml i reportér The New York Times Eric Asimov. Ten pro americký list píše o víně už přes dvacet let, během kterých Bordeaux a místní vinařství pravidelně navštěvoval.
„Při nedávné cestě do Bordeaux jsem zde viděl hosty v restauracích popíjet vína z Loiry. Nebo burgundská vína, což by ještě před jednou či dvěma generacemi mohlo být považováno za svatokrádež vzhledem k rivalitě těchto dvou velkých vinařských oblastí. Bordeaux bylo k vidění jen zřídka,“ konstatuje.
V jiných francouzských vinařských regionech, snad s výjimkou michelinských restaurací, přitom podle něj obvykle dominují vinným lístkům místní vína. Produkce odjinud bývá jen doplňkem.
„Ve městě je to velké téma k diskusi,“ potvrzuje vinařská kritička a autorka knihy Inside Bordeaux Jane Ansonová, která zde žije. Loni tehdejší starosta města Pierre Hurmic dokonce vyzval místní restaurace, aby nabízely více bordeauxských vín.
Zájem o červené víno klesá, Francie platí vinařům za rušení vinic |
„Chceme omladit image vín z Bordeaux,“ uvedl tehdy. „Jde také o to, aby si obyvatelé Bordeaux i čtyři miliony turistů, kteří sem každoročně přijíždějí, více uvědomovali rozmanitost našich vín – nejen červených, ale i bílých, růžových a šumivých crémantů.“
Pokles zájmu
Pověst Bordeaux za posledních dvacet let utrpěla. Po generace oblast představovala vstupní bránu do světa vína pro všechny, kdo se o něj začali zajímat. Bordeaux bylo považováno za nejlepší červené víno na světě, klasifikace vín z roku 1855 byla snadno pochopitelná a vína byla široce dostupná.
V 21. století se však pozornost přesunula jinam. Bordeaux začali konzumenti vnímat jako konzervativní, staromódní a především jako luxusní zboží. „Zdá se, že velká vína z Bordeaux dnes pije mnohem méně lidí než před dvaceti či třiceti lety,“ říká Nicolas Lefèvre, který se svou partnerkou provozuje restauraci Soif. Vína z Bordeaux na jejich lístku nepocházejí z velkých chateaux, ale od menších a přírodně orientovaných vinařů.
Ročník 2025 se vydařil, hlásí vinaři z celého světa. Pár míst sežehl oheň |
Pokles zájmu podle něj souvisí s marketingem, který Bordeaux označuje za elitářský a zaměřený na luxus, ale i se samotným stylem vín. „Jde především o chuť,“ vysvětluje. „Část našich hostů se přiklání k lehčím vínům s menším vlivem dubových sudů, která působí moderněji a výrazněji odrážejí konkrétní terroir.“
Víno je už příliš drahé
Dalším problémem může být i cena tamních prestižních vín a dlouhá doba zrání, kterou potřebují. „Láhve tohoto typu si dnes může dovolit jen mimořádně bohatá elita,“ říká Josselin Goineau, majitel vinného baru Blouge v centru Bordeaux. I ten nabízí jen minimum klasických místních vín. „Naopak levná vína ze supermarketů za tři nebo pět eur bývají natolik špatná, že se jim lidé také vyhýbají,“ dodává.
François Pervillé, majitel restaurace Au Bistrot, se domnívá, že za aktuálním trendem stojí spíše demografie než chuť či cena. Bordeaux bylo historicky přístavním městem podobně jako Londýn nebo New York a vždy bylo otevřené světu. Díky tomu měli místní přístup k širší nabídce vín než obyvatelé vnitrozemských oblastí.
„Spotřebitel v Bordeaux je velmi moderní, otevřený zbytku Francie i světu a rád objevuje nová vína,“ říká. „Je mnohem méně konzervativní, než by se mohlo zdát.“ K otevřenosti města přispívá i jeho multikulturní charakter. Za studiem a prací sem přicházejí lidé z celé Francie i ze zahraničí, včetně mnoha obyvatel Paříže, která historicky nikdy nebyla Bordeaux příliš nakloněná.
„Ať už jsou důvody jakékoli, je pozoruhodné, že víno s takovou historií a charakterem je na stolech ve vlastním městě zastoupeno tak málo. Zároveň to ale není problém omezený jen na Bordeaux. Mimo steakhousy a michelinské restaurace je například v New Yorku Bordeaux na vinných lístcích spíše vzácností. Totéž platí pro řadu dalších měst po celém světě,“ všímá si reportér Asimov.
Čína chce konkurovat francouzskému Bordeaux v produkci vína |
Část viny podle něj nese i samotný obchod s víny. Dlouhá léta sázel na luxusní segment trhu a svou propagaci přenechal hodnocením kritiků. Zatímco jeho tradiční zákazníci stárnou, preference mladších konzumentů i zdroje informací o víně se změnily.
Proto i Bordeaux se pod ekonomickým tlakem proměňuje. „Přibývá menších vinařů vyrábějících chutná, přírodněji laděná vína za rozumné ceny. Stále více zámeckých vinařství také přechází na ekologické či biodynamické hospodaření. Jejich vína jsou díky tomu lepší, i když stále zůstávají poměrně drahá,“ uzavírá Asimov.
