Ačkoliv podle bolivijské vlády chce tato země v dohledné době těžbu lithia ve velkém spustit, má Bolívie podle agentury Reuters na této cestě i několik překážek, které nemusejí mít jednoduché řešení. Země postrádá potřebný právní rámec pro těžbu lithia, zaostává technologicky a dosavadní vývoj se nelíbí ani části bolivijského obyvatelstva.
„Vidím kolem toho až přehnané nadšení, které rozhodně není založeno na realitě,“ řekl pro Reuters Juan Carlos Montenegro, který dříve patřil k nejvyšším bolivijským představitelům pro těžbu lithia, a to za bolivijského exprezidenta Evo Moralese.
Přesto ale bolivijská vláda tvrdí, že chce tento dosud nejambicióznější projekt jihoamerické země dotáhnout do konce, neboť komerční tlak po lithiu je v rámci celého světa obrovský. Lithium je totiž nezbytnou surovinou pro plnění klimatických cílů, a to kupříkladu kvůli elektromobilům.
Koncem května má Bolívie představit jedno či více partnerství v oblasti těžby lithia se společnostmi ze zahraničí. O těžbu se ucházejí konkurenti z Argentiny, Číny, Ruska a Spojených států. Mezi uchazeče se řadí třeba Gatestova firma Breakthrough Energy Ventures, ruský Uranium One nebo čínský výrobce baterií CATL.
Cílem je rok 2025
Bolívie by ráda vyráběla lithium-iontové baterie do roku 2025. Motivuje ji k tomu i stále rostoucí cena lithia. Jenom v posledním půlroce se cena této suroviny zdvojnásobila a analytici upozorňují, že další růst ještě přijde. Zároveň také předpovídají růst globální poptávky po lithiu. Do roku 2025 až o 260 procent.
Při pohledu do bolivijské historie je ale patrné, že tamější vláda své sliby kolem lithia téměř nikdy dosud nenaplnila.
O objemném zpracování a těžbě lithia země uvažuje už od devadesátých let dvacátého století. Dosud k tomu ale nedošlo, a to i přesto, že na jejím území má ležet až 21 milionů tun lithia z celkových 89 milionů.
Proto ale musí dojít také k úpravě bolivijských zákonů, neboť ty prozatím neumožňují, aby zahraničí hráči mohli na území Bolívie cokoliv těžit.
V provozu je zatím v Bolívii hlavně pilotní státní lithiová továrna, která zaměstnává 700 zaměstnanců. Místní ale od projektu čekali víc. Problémem také je, jak se zisky v rámci Bolívie rozdělí mezi jednotlivé entity a státní bolivijskou pokladnu, o což se tam v poslední době vedou spory.
„Jako vlastníci této suroviny samozřejmě musíme získat ten největší prospěch z těžby,“ řekl pro Reuters Eusebio Lopez, který je starosta města Uyuni, jenž dalo solným pláním jméno.
