Prosperující regiony mají společný rys: římské cesty staré dva tisíce let

  16:54aktualizováno  16:54
Tytéž oblasti, které prosperovaly v minulosti, vykazují vyšší ekonomickou aktivitu i dnes, shodují se ekonomové a historici. Proč se bohatství v průběhu věků koncentruje do stejných míst, není zcela jasné. Jedním ze společných znaků je však síť cest, kterou vybudovala starověká římská říše.

Zbytky římského viaduktu v Tunisku | foto: Profimedia.cz

Historie se „opakuje“, nabízí možné vysvětlení dánští vědci vedení profesorem ekonomie z kodaňské univerzity Carl-Johanem Dalgaardem, kteří dospěli k závěru, že právě tyto dva tisíce let staré silnice jsou prvotní příčinou prosperity mnohých evropských oblastí.

Tyto cesty byly na svou dobu zcela mimořádným technologickým počinem. Historici je mnohdy označují za jeden z klíčových inženýrských výdobytků starověkého Říma. „Do určité míry je pojem římská silnice terminus technicus. Tyto stavby byly precizním způsobem rozměřeny, vytyčeny a posléze konstruovány,“ uvádí docent Jiří Musil z Ústavu pro klasickou archeologii.

Kromě technické vyspělosti vynikal projekt také velikostí. Podle odhadů vybudovali Římané v Evropě až osmdesát tisíc kilometrů cest se zpevněným povrchem, což je přibližně tolik jako rozsah dnešní dálniční sítě ve Spojených státech.

Světlo značí prosperitu

Jak ale mohou mít cesty staré dva tisíce let vliv na dnešní prosperitu? Dánští vědci tuto spojitost ilustrují zjištěním, že do značné míry kopírují nejenom dnešní silnice, ale také distribuci obyvatelstva a ekonomickou aktivitu.

Ve své studii využili digitální atlas starověkých civilizací z Harvardovy univerzity, který obsahuje detailní mapu římských komunikací, které říši protkávaly během jejího největšího územního rozmachu. Tuto síť následně srovnávali s dnešními cestami a distribucí populace v evropských městech a vesnicích.

Využili také další důležitý ukazatel prosperity, jímž je podle ekonomů intenzita nočního osvětlení. Zjednodušeně řečeno: tam, kde se víc svítí, je koncentrováno větší bohatství. A právě po překrytí mapy římských cest satelitní fotografií Evropy v noci bylo na první pohled vidět, že osvětlení se nápadným způsobem soustřeďuje kolem dva tisíce let starých cest.

Nejvíce je to patrné ve Francii, kde římské silnice spojují mnohá velká i střední francouzská města, přičemž většina těchto měst vznikla s minimálně tisíciletým odstupem od římské dopravní sítě.

Tento fakt podporuje teorii, že starověká silniční infrastruktura je prvotní příčinou dnešní prosperity. Ekonomický rozvoj totiž následoval až po vybudování cest. Nebyla to starověká centra prosperity, která by přirozeně inklinovala k vzájemnému propojování.

Cesty prošlapané armádou

Římské cesty původně vůbec nebyly budovány za účelem obchodu, ale pro zjednodušení pohybu římských armád. „Komunikace byly zásadní pro fungování římské armády. V mnoha případech se je Římané snažili vést tak, aby byly co nejpřijatelnější pro přesun vojenských jednotek,“ říká Musil.

S tím souvisí i další fakt, proč jsou tyto cesty příčinou příští prosperity, a nikoli jejím důsledkem. Římané se totiž snažili pro své armády budovat co nejpřímější cesty, tedy geografické překážky se spíš překlenovaly, než by se jim konstruktéři pokoušeli vyhnout. „Při výstavbě opravdu převažuje dominance nad krajinou,“ potvrzuje Musil.

Důležitým výsledkem analýzy dánských vědců je zjištění, že oblasti s vysokou hustotou římských silnic se vyznačují i hustou sítí současných komunikací. Dáni k tomuto poznatku dospěli poté, co rozdělili mapu Evropy na čtverce s rozměrem jeden stupeň zeměpisné šířky krát jeden stupeň zeměpisné délky a porovnávali hustoty cest v rámci každého z nich.

Spojitost mezi sítí římských silnic a dnešní silniční sítí vnímá i Musil. „Římské cesty určitě hrály roli. Až do moderní doby, než se v Evropě začala budovat dálniční síť, se využívaly starší komunikační cesty,“ uvádí. Paralely mezi historickými komunikacemi a dnešními silnicemi jsou přitom patrné i na území České republiky.

I v tuzemsku totiž kopíruje moderní silniční síť do značné míry historické cesty, říká docent Jaroslav Peška z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Je vidět, že se dnešní stavitelé od svých předchůdců poučují, což je logické. Obecně řečeno je tam vidět vysoká míra kompatibility, ale samozřejmě to neplatí vždy,“ uvádí Peška.

Prostřednictvím cest na území dnešního Česka je tento region od nepaměti propojen se zbytkem Evropy a také s dalšími oblastmi. „Rozhodně jsme byli napojeni na evropskou i euroasijskou soustavu cest. A to jak v období pravěku, tak během raného či vrcholného středověku,“ vysvětluje archeolog Pavel Šlézar.

Základ dnešních páteřních komunikací se podle něj dá datovat do 13. století, kdy na našem území vznikal nový typ hospodářských, obchodních a správních středisek – města. „Města k sobě stáhla dálkové komunikace, které procházely krajinou. Dala tak základ současné komunikační síti,“ uvádí Šlézar.

Důležitost cest v tomto období potvrzuje i archeolog Marek Kalábek. „Ve středověku usilovalo každé město o soběstačnost a mělo většinou vlastní výrobní struktury. Pokud tam ale nevedla žádná cesta, která by dokázala odvážet její přebytky a současně dovážet výrobky, tak město v podstatě stagnovalo a zaniklo,“ tvrdí Kalábek.

Investice do kvalitní infrastruktury, zejména silniční, tak mohou znamenat pro nemalé množství příštích generací záruku budoucí prosperity.

Autor:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Desítky lidí se otrávily ve špičkové španělské restauraci. Žena zemřela

Ilustrační snímek

V restauraci RiFF ve španělské Valencii, zmíněné v prestižním michelinském průvodci nejlepších podniků, kde se můžete...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Zásilkovna vytáhne do boje s Českou poštou, začne doručovat balíky

Ilustrační snímek

Česká přepravní společnost Zásilkovna, která se zabývá výdejem zboží z e-shopů, začne na jaře doručovat také balíky....

Soumrak hotovosti. V Česku je Apple Pay a stát rozdá platební terminály

V Česku už funguje Apple Pay. Jak ho aktivujete?

Vstup platební služby Apple Pay může Česko přiblížit ekonomice bez hotovosti. Službu, která umožňuje propojení platební...

Další z rubriky

Nekorektní móda. Světové značky bojují s rasistickými přešlapy

Modelka předvádí kritizovaný model britské značky Burberry na londýnském týdnu...

Špatná reklama, pořád reklama. Jako by se tímto motem v poslední době řídilo mnoho světových módních značek. Naposledy...

Modeling nevynáší. Řada modelek se nejen neuživí, ale ještě se zadluží

Modelka Adriana Lima v doprovodu dalších andílků na Victoria's Secret Fashion...

Únor patří módě. Hned ve třech světových metropolích se odehrávají týdny módy Fashion Week - v Londýně, Miláně a...

Můžeme začít kontrolovat české pivo, kontruje polský ministr hovězí aféru

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski v souvislosti s kontrolami polského hovězího v ČR řekl, že každá...

Najdete na iDNES.cz