Jedním z posledních známých jmen, které Velkou Británii opouští, je hedgeový manažer Chris Rokos. Přesunout se chce do Řecka, odkud přitom v minulosti bohatí lidé často mířili právě do Londýna. Teď se však situace obrací. Bohatí to totiž ve Spojeném království mají stále složitější.
Sázka na „prázdný Londýn“ se Milánu vyplácí. Italské město vábí bohaté Brity |
Rokos určitě není sám. Švýcarsko v posledních měsících přilákalo také finančníky Alana Howarda a Jeremyho Collera. Bratři Livingstoneovi zamířili do Monaka. Roste i význam Itálie, a to zejména města Milán, kam od počátku roku 2026 rovněž zamířil velký počet movitých.
Bohatí sledují i dědickou daň
Stále více ale lákají destinace, o kterých by to ještě před časem nikdo příliš neřekl. Řecko nabízí bohatým cizincům zvýhodněný daňový režim až na 15 let. Pozadu nezůstává ani Turecko, které nastavilo úlevy až na období 20 let a výhodou je tam také poměrně nízká dědická daň, píše agentura Bloomberg.
Právě zdanění je v poslední době velmi citlivým tématem v Británii. Tam totiž základní sazba dědické daně aktuálně dosahuje na hranici 40 procent, což se bohatým Britům nelíbí. „Lidé, kteří hledají zemi s velmi nízkým, nebo dokonce prakticky nulovým zdaněním, mají dnes poměrně široký výběr,“ uvedl pro Bloomberg Dominic Lawrance z právní kanceláře Charles Russell Speechlys.
Labouristé vyhnali bohaté z Londýna. A s nimi odjela i jejich luxusní auta |
Daně přitom podle něj nejsou jediným důvodem, který do rozhodování o odchodu z Británie rozhoduje. Movití klienti zvažují také kvalitu škol, kulturní nabídku, společenský život nebo celkové podmínky pro rodinu. Jednotlivé státy tak mezi sebou soutěží i tím, co jim mohou nabídnout mimo oblast financí.
Řecko cítí příležitost
Řecko se mezitím snaží zájem bohatých investorů dál podpořit. Společnost Millennium Management chystá svou první kancelář v Aténách a tamní ministr financí Kyriakos Pierrakakis má při příští návštěvě Londýna jednat s představiteli britského finančního sektoru také o případném přesunu i dalších aktivit.
Británie na rostoucí konkurenci reagovala zavedením režimu Foreign Income and Gains. Ten umožňuje některým nově příchozím po dobu čtyř let neplatit britskou daň z vybraných zahraničních příjmů a zisků. Podle daňových poradců je však právě čtyřleté období příliš krátké.
John Barnett z právní kanceláře Burges Salmon by režim prodloužil na sedm let. Dominic Lawrance považuje za vhodnější nejméně desetileté období, které by podle něj dalo movitým zájemcům větší jistotu při rozhodování o dlouhodobém pobytu v zemi.
Britští boháči se připravují na nejhorší. Vyplácejí si rekordní dividendy |
„Lidé potřebují určitou míru stability a jistotu, že budou moci v zemi zůstat delší dobu. Čtyři roky jsou ve srovnání s konkurenčními režimy v zahraničí opravdu velmi krátké období,“ řekl Lawrance.
Dosavadní čísla přitom nenasvědčují tomu, že by Británii bohatí cizinci opouštěli ve velkém. Odchody známých jmen ale vyvolávají politickou debatu. Konzervativní opozice například upozornila, že k nahrazení daní placených Rokosem by bylo potřeba přibližně 38 tisíc lidí s průměrnou daní z příjmu, uzavírá Bloomberg.
