„Vrací se zpátky tam, kde byl před krachem kryptoměnové burzy FTX. Po jejím pádu totiž ochladla poptávka a byl velký nápor na prodej kryptoměn, protože někteří investoři byli vyděšení,“ popisuje Adam Neuberger, spoluzakladatel projektu Probinex a expert na kryptoměny.
Analytici se shodují na tom, že na růst bitcoinu mají kromě makroekonomického prostředí zásadní vliv hned tři okolnosti. Tou první je takzvaný halving, tedy půlení odměny pro těžaře bitcoinu.
„Ti na těžbu vynaloží stejné, ne-li větší úsilí, ale dostanou menší odměnu,“ vysvětluje Neuberger s tím, že těžaři následně chtějí prodávat za víc. K halvingu dochází každé čtyři roky s cílem omezit počet vytěžených bitcoinů. Krok zpravidla trh podnítí k růstu.
Dalším zdrojem růstu bitcoinu je připravovaná regulace MICA, která má kryptoměnám poskytnout stabilní prostředí. Ta podle Neubergera umožní vstup do světa kryptoměn i větším hráčům, jako jsou banky.
Ty budou moci klientům nabízet investiční i spořicí produkty založené na kryptoměnách. „A to ke kryptu přivede i retail. Už to pro něj nebude jen bublina, ale investice, v níž může mít i větší část svých investovaných prostředků,“ očekává odborník.
Třetím faktorem jsou bitcoinové ETF fondy. Pokud americká Komise pro cenné papíry schválí jejich vznik, bitcoinu to zajistí příliv peněz ze strany investorů i institucí.
Žádosti o ně sice nejsou nic nového, ale nyní přicházejí od velkých hráčů finančního světa, jimž vévodí společnost BlackRock. „Z jejích 575 žádostí o ETF byla zatím odmítnuta pouze jediná, a to kvůli administrativní chybě,“ doplňuje Neuberger.
Potenciál překonat maxima
Zmíněné okolnosti podle expertů také přispívají k nižším cenovým výkyvům bitcoinu. Ještě v roce 2017 byl bitcoin schopen pohybu klidně o padesát procent za jediný den. „Dnes je to maximálně kolem deseti až dvaceti procent a to už je považováno za výrazný výkyv. Běžně se pohybuje v jednotkách procent. S příchodem velkých hráčů a přílivu kapitálu se stává trh stabilnější,“ vysvětluje Adam Neuberger. Bitcoin by podle něj mohl být s ohledem na jeho omezené množství a očekávaný příliv kapitálu přes ETF fondy schopen příští rok překonat i svůj minulý vrchol, který se zatím nachází okolo 70 tisíc dolarů.
„V případě, že budu na cenu spekulovat, myslím, že je představitelné, že se bitcoin podívá i nad hranici sto tisíc dolarů,“ odhaduje pro MF DNES Štěpán Uherík ze SatoshiLabs a Trezoru.
Bitcoin zdolal hranici 40 000 dolarů. Začaly ho kupovat velké společnosti |
Naopak Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus očekávání od dalšího růstu bitcoinu mírní. „Nyní vnímám bitcoin nadhodnocený. Je nelikvidní, spousta bitcoinů leží na mrtvých peněženkách, obchoduje se s naprostým zlomkem. Stačí tedy pár zpráv a retail cenou dokáže hodně hýbat,“ popisuje.
Zájem retailu o nákup kryptoměn je podle něj momentálně silný. „Toto je většinou signál, že růst už nemá moc kam pokračovat a že se vývoj zase otočí. Za mě tedy bitcoin spíš zkoriguje,“ uvádí.
Zároveň připomíná, že i případné schválení ETF fondů je už v současné ceně bitcoinu zahrnuto. Navíc nepředpokládá, že by se zájem ze strany retailu mohl výrazně zvýšit. „Investiční fondy nevidí ze strany klientů nějakou velkou poptávku po bitcoinu. Když si můžu snáz něco koupit, tak to ještě neznamená, že si to koupím,“ dodává.
