Když Leonidas Koursoumis poprvé uviděl skladiště v blízkosti centra Atén o rozloze 400 metrů čtverečních plné prachu a zbytků stavebních materiálů, zůstal beze slov. Věděl, že i když to bude hodně náročné, bude to velký krok k uskutečnění jeho snu – vytvoření prvního knihkupectví, které provozují výhradně bezdomovci. Napsal o tom server Deutsche Welle.
Posledních sedm let bylo těch nejtěžších, které Leonidas za svůj sedmdesátiletý život prožil. Po 17 letech ztratil práci ve vydavatelství. Bylo to zrovna v období, kdy bylo obtížné sehnat práci pro kohokoliv, natožpak pro člověka v jeho věku. Byl již 25 let rozvedený a žil sám v bytě v centru Atén. Občas si trochu přivydělal.
Peníze ale sotva pokryly jeho základní potřeby. Když finance došly, musel opustit svůj byt. Na chvíli mohl žít zdarma u přítele, ze svých úspor si pak mohl dovolit pronajmout levný byt v okolí Kypseli. Prvních pár měsíců to šlo, ale pak peníze došly.
Neschopen zaplatit nájemné se Leonidas ocitl na ulici. „Když jsem chodil sem a tam po ulicích Atén, cítil jsem se unavený. Hledal jsem klidné místo na spaní. Spal jsem na zemi, ve vchodech do bytových domů,“ popsal první dny na ulici Leonidas. Bezdomovci obvykle sedí a spí na zemi vedle obchodu s hračkami v centru Atén, v blízkosti náměstí Monastiraki, které je jedním z nejlepších turistických míst ve městě.
Bezdomovectví v letech krize
Leonidas v tom není ani zdaleka sám. Od začátku hluboké ekonomické recese v zemi, která začala na konci roku 2009, počet lidí bez domova dramaticky roste. Míra nezaměstnanosti se za poslední desetiletí zdvojnásobila. Scénář bezdomovců z dob recese je ve většině případů stejný – ztratili práci, nesehnali novou, ocitli se na ulici. A netýká se to jen Řecka. Jak uvedl britský deník The Guardian, bezdomovectství v posledních letech roste ve všech evropských zemích s výjimkou Finska.
Jak se jezdí v Řecku. Projeli jsme se autem za největšími památkami |
„Zpočátku se bezdomovci stalo asi 70 % cizinců a 30 % Řeků. V posledních letech, zejména po roce 2015, se ale situace drasticky změnila,“ uvedla prezidentka aténského centra pro přijímání a solidaritu (KYADA) Eleni Katsouliová, která slouží lidem v nouzi.
„Když v zemi nastane hospodářská krize, neuvědomíte si to v okamžiku, kdy krize zasáhne, protože každý má v bance úspory. Ale když krize trvá déle, než se očekává, úspory zmizí a lidé se stanou chudáky. Jak léta plynou, vidím stále více lidí bez domova,“ vysvětlila Katsouliová.
Ačkoli Řecko oficiálně opustilo svůj třetí a poslední mezinárodní záchranný program loni v srpnu, než se úplně zotaví, bude trvat ještě hodně dlouho. Katsouliová upozornila na to, že slabá ekonomika země není jediným důvodem bezdomovectví.
„Airbnb zničilo úplně všechno,“ postěžovala si na novou realitu řeckého hlavního města. „Když je něčí příjem 550 eur (14 082 Kč) měsíčně a pronajímatelé chtějí za byt 400 eur (10 242 Kč), co může člověk udělat? Myslíte si, že zaplatí nájemné, účty nebo jídlo?“
Podle zprávy Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci, FEANTSA z roku 2017 je v širším regionu poloostrova Attica, který zahrnuje řecké hlavní město, asi 15 tisíc lidí bez domova. Skutečné číslo je však těžké odhadnout, protože mnozí nikdy nepožádají o pomoc. To je i případ Leonidase.
„Na to, abych se někomu svěřil, čím procházím, jsem byl příliš pyšný. Styděl jsem se a brzo mě zasáhla deprese. Byl jsem úplně izolovaný,“ řekl.
Budování nového života
Při svém každodenním putování po ulicích trávil Leonidas čas hledáním knih vyhozených v popelnicích. Tyto knihy sbíral a později prodával za pár eur na bleším trhu. A právě díky tomu si mohl později otevřít vlastní secondhandové knihkupectví, kde on a jeho přátelé, s nimiž se setkával na ulicích, mohou pracovat a živit se.
Z ulice až do parlamentu. Senegalec si ve Španělsku splnil americký sen |
O tom, že je čas svůj sen přeměnit na realitu, se rozhodl jednoho zimního rána. Svůj nový domov si zařídil ve skladu za kanceláří přítele. Prostřednictvím Facebooku požádal lidi, aby mu darovali nechtěné knihy. První den se o jeho post podělilo více než 900 lidí. Brzy se připojily sdělovací prostředky a začalo se o něm psát. Jeho příběh se šířil po celé zemi. Od té doby začal dostávat desítky balíčků plných knih. Někdy použitých a jindy zcela nových.
„Obdrželi jsme knihy z celé země. Právě teď máme přibližně 50 tisíc knih,“ řekl s hrdostí Leonidas. Knihkupectví je otevřeno denně od 11:00 do 18:00. Lidé přicházejí nakupovat knihy nebo nabízet ty, které již nepotřebují. „Za peníze, které jsme získali, jsem si pronajal dům na šest měsíců,“ řekl s úsměvem.
Dnes má Leonidas ještě větší sny. Doufá, že on a jeho přátelé znovu získají část svého starého života. Chce vytvořit komunitní centrum řízené bezdomovci pro bezdomovce na novém trvalém místě, které našel v sousedství Tavros. Doufá, že v příštích několika týdnech tam otevře své druhé knihkupectví. Chce pomoci co nejvíce bezdomovcům.
„Všechno, co teď dělám, dělám proto, že jsem miloval všechny lidi, které jsem v minulých letech v ulicích potkal. Nedělám to pro sebe, abych vypadal dobře. Dělám to jen pro ně,“ uzavřel Leonidas.
