Po sečtení hlasů mají v německé metropoli navrch zastánci vyvlastnění, vyplývá z údajů na webu volební komise. Pro se během nedělních voleb vyslovilo 56,4 procenta voličů.
Protesty proti drahým bytům v Berlíně |
Lidové hlasování bylo jen poradní, neboť se nehlasovalo o návrhu zákona, který by byl v případě úspěšného referenda přímo schválen. Podle agentury DPA se nicméně bude muset nová politická reprezentace hlavního města, která vzešla z nedělních zemských voleb, výsledkem hlasování zabývat. Pokud by se politici rozhodli vyslyšet přání voličů, dotklo by se vyvlastnění zhruba 240 tisíc bytů, tedy asi 15 procent berlínského fondu nájemních bytů.
Zatímco zastánci vyvlastňování si od referenda slibovali větší dostupnost bytů a nižší nájmy, odpůrci argumentovali tím, že bytová situace se naopak zhorší, neboť to soukromé realitní investory odradí od další výstavby. „Německo tím investorům nevysílá dobrý signál. S největší pravděpodobností by to mohlo vést k okamžitému zastavení většiny investičních a modernizačních plánů,“ komentoval výsledek referenda realitní expert společnosti JLL Roman Heidrich.
Referendum se týkalo velkých realitních společností, které vlastní přes tři tisíce bytů a drží je za účelem dosažení zisku. Prosadila ho iniciativa Deutsche Wohnen & Co. enteignen (vyvlastnit Deutsche Wohnen & Spol.), která pro něj v petici sehnala více než dvojnásobek z potřebných 175 tisíc podpisů.
Nájmy se během dekády zdvojnásobily
„My Berlíňané jsme se rozhodli, že s našimi byty nesmí nikdo spekulovat,“ řekla k výsledku referenda mluvčí iniciativy Joanna Kusiaková.
Deutsche Wohnen je jeden z největších poskytovatelů nájemního bydlení, v Berlíně pronajímá přes 100 tisíc bytů. Aktivisté chtějí vyvlastněním zastavit prudký pokles dostupnosti bydlení v německém hlavním městě. Nemovitosti zde v posledních letech zdražovaly jedním z nejrychlejších temp na světě, přičemž ceny nájmů se během deseti let zdvojnásobily.
Evropa vs. drahé byty. Bydlení ve velkoměstech se stává výsadou bohatých |
Iniciativa navrhovala, aby byly byty vyvlastněné za náhradu. Odhadovala, že by náklady na odškodnění činily necelých 14 miliard eur (355,5 miliardy korun), zatímco vedení Berlína hovořilo o 29 až 39 miliardách eur (736,5 až 990 miliard). Z politických stran referendum otevřeně podporovala pouze postkomunistická Levice (Die Linke).
Kvůli rostoucí nedostupnosti bydlení vstoupilo koncem loňského února v Berlíně v platnost zmrazení nájmů na pět let, zákon však letos v dubnu shodil německý ústavní soud. V září uzavřela německá metropole dohodu s Deutsche Wohnen a další velkou realitní firmou Vonovia. Berlín má od nich nakoupit 15 tisíc bytů za 2,46 miliardy eur (62,4 miliardy Kč).
