Evropské země a země Perského zálivu poslaly Libanonu pomoc, aby mu pomohly zvládnout situaci po výbuchu. Centrální banka země pak dala bankám pokyn, aby poskytovaly lidem a firmám poškozeným výbuchem mimořádné bezúročné dolarové půjčky. Tato pomoc je však stále vzdálená tomu, co by země potřebovala, aby se dostala od kraje propasti, a některé dárce může odradit rozšířená korupce a špatné vedení.
Libanonská ekonomika již před výbuchem bojovala s růstem cen potravin, kolapsem měny a pandemií nemoci covid-19. Mezinárodní měnový fond (MMF) naposledy odhadl, že hrubý domácí produkt země se letos propadne o 12 procent. Proti tomu celý region Blízkého východu a střední Asie má klesnout jen o 4,7 procenta.
Země také již v březnu nesplatila část svého dluhu. A minulý týden agentura Moody’s snížila rating země na nejnižší hodnotu. Libanon je tak v hodnocení spolehlivosti splácet své úvěry na stejné úrovni jako Venezuela.
„Země je zasažena hospodářskou, finanční a sociální krizí, které slabé instituce zřejmě nejsou schopné řešit,“ uvedla Moody’s v prohlášení. Kolaps měny a s tím související nárůst inflace podle agentury vytvořily „vysoce nestabilní prostředí“.
Rekordní propad
Ještě před výbuchem se libanonská měna propadla na rekordní minimum. Od loňského října ztratila více než 80 procent hodnoty. Státní dluh země patří již roky mezi největší na světě, stejně jako deficit bilance běžného účtu. Libanon jen velmi málo vyrábí a je silně závislý na dovozu, včetně většiny potravin.
A země si masivně půjčuje, aby mohla tento dovoz zaplatit. Kolaps měny tak znamenal, že dovoz výrazně zdražil a spotřebitelské ceny prudce vylétly vzhůru.
Libanon se také snažil zajistit si půjčku deset miliard amerických dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Rozhovory se však minulý měsíc zastavily. Šéfka MMF Kristalina Georgievová ve čtvrtek vyzvala k národní jednotě, která by vyřešila hlubokou krizi země, a dodala, že MMF zvažuje všechny možné způsoby, jak podpořit obyvatele Libanonu.
Záchranáři v Bejrútu našli holčičku, pod sutinami byla uvězněna 24 hodin |
Výbuch v Bejrútu zvyšuje tlak na ekonomiku i proto, že přístav, který byl výbuchem prakticky zničen, je hlavním námořním centrem země a prochází tudy 60 procent dovozu do země.
Další ránu utrpěl i cestovní ruch, který se v roce 2018, kdy do Libanonu dorazily dva miliony turistů, na celkovém HDP země podílel téměř pětinou. Šéf libanonského hotelového svazu Pierre Achkar uvedl, že obsazenost dosud otevřených hotelů klesla na pět procent z 15 procent kvůli koronaviru a politickým problémům. Exploze podle něj poškodila 90 procent hotelů v Bejrútu.
