„Naše pohostinnost se pro všechny stala samozřejmostí,“ řekla britskému Guardianu balijská podnikatelka a aktivistka Niluh Djelantiková. „Pokud něco neděláte ve své zemi, nedělejte to ani na Bali,“ dodává s odkazem na aktuální videozáznam, na kterém cizinec jezdí na motorce a stojí na jeho sedadle. O tom, že to úřady s přitvrzením pravidel pro nezodpovědné turisty myslí vážně, svědčí i poslední kauza, která dokonce vyústila v deportaci ruské občanky.
Čtyřicetiletá influencerka Luiza Kosychová zveřejnila na Instagramu několik fotografií, na nichž pózuje před sedm set let starým stromem, který se nachází v hinduistickém chrámu ve vesnici Tua. Na dalších snímcích se zahalila do bílého prostěradla, zatímco ležela na stromě a jednu ruku měla nataženou nad hlavou. Strom i chrám, v jehož objektu se nachází, považují místní za posvátný.
Kosychovou zatkli 12. dubna imigrační úředníci, o čtyři dny později již seděla v letadle z Bali do Moskvy, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní agenturu pro lidská práva. Někteří Balijci vyjádřili okamžitě své rozhořčení nad zmíněnými fotografiemi.
„Vzkazujeme všem cizincům, kteří nerespektují naši zemi, že Bali je náš domov, ne váš!“ dodala podnikatelka Djelantiková. Jiný uživatel Twitteru souhlasil s místními úřady ve vykázání turistů, kteří nechtějí respektovat pravidla.
Instagramové kulisy
Bali, kdysi známé jako ráj pohodových surfařů, se v posledních letech stalo oblíbenou kulisou pro influencery, kteří na sítích propagují svůj dokonalý životní styl. Ulice měst, jako je Canggu a Ubud, se v posledních letech proměnily k nepoznání. Nyní je lemují trendy kavárny a bohémské obchody s oblečením. Právě taková místa influenceři považují za ideální prostředí pro přilákání lajků na sociálních sítích.
Vedlejším produktem zvýšeného cestovního ruchu je však větší provoz na silnicích, stavební činnost a s nimi spojené znečištění. Měnící se dynamika země spolu s nedostatkem respektu k mírumilovné hinduistické kultuře a víře na Bali, kterou někteří projevují, však místní nutí k reakci.
Podle letošních statistik nyní měsíčně na Bali zavítá přes tři sta tisíc turistů. Krátkodobá podnikatelská nebo turistická víza stojí asi tři miliony rupií (přes 4 000 Kč) a umožňují turistům, aby v zemi setrvali po dobu šesti měsíců. Slouží také ale jako skulina pro tisíce digitálních nomádů, kteří se v zemi usadili, aniž by zde platili jakékoli daně.
Indonésie vrací úder
Chování některých turistů dalo také vzniknout „vzdoroúčtům“ na sociálních sítích, které se věnují monitorování influencerů. Posty často zobrazují bezohledné jednání některých návštěvníků a odhalují cizince, kteří na ostrově pracují nelegálně. Zároveň vyzývají úřady, aby zakročily. Tyto účty jsou nyní populární zvláště mezi místními a pod jejich příspěvky se množí komentáře frustrovaných ostrovanů. Bali proto mimo jiné plánuje turistům zakázat pronajímaní motorek, a to kvůli opakovanému nedodržování předpisů.
Problémem je také soupeření na pracovním trhu. Podle 33letého majitele surfové školy Ketuta Widiartawana cizinci konkurují místním a někdy to dělají bez patřičných pracovních povolení. „Není problém, když si tady založíte firmu, je dobře, že zaměstnáváte místní, ale někteří to nedělají správným způsobem,“ řekl.
I přes rostoucí napětí Balijec uznává, že situace se týká pouze relativně malého počtu návštěvníků. „Všichni turisté, kteří sem přijíždějí, nejsou takoví. Jezdí sem i spousta milých lidí, kteří podporují místní podniky,“ řekl a vyzval místní obyvatele i cizince, aby se navzájem respektovali.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz