Za otevřeným prohlášením stojí více než 80 renomovaných institucí požadujících vytvoření akceschopného a účinného mezinárodního rámce a vědeckého panelu, který bude řešit problém v podobě stoupající bakteriální rezistence. Jednoduše řečeno vybízejí k řešení problému, který se týká stoupající odolnosti bakterií vůči lékům, především antibiotikům, píše agentura Bloomberg.
Česká vědkyně je blízko převratnému objevu, antibiotika ničí i odolné bakterie |
Bakteriální rezistence každý rok stojí za úmrtím zhruba 1,3 milionu lidí. Vzniká ve chvíli, kdy si bakterie poradí s léky, jež dříve byly proti nim účinné. Renomované instituce včetně kupříkladu společností Legal & General Investment Management a Aviva Investors, varují před fatálními dopady tohoto problému. Ten by podle aktuálních propočtů mohl do roku 2050 vést k dodatečným nákladům na zdravotní péči ve výši 1 bilionu dolarů (asi 22 bilionů korun).
10 milionů úmrtí ročně
Rostoucí bakteriální rezistence by do roku 2050 zároveň přinesla propad celosvětového hrubého domácího produktu ve výši 3,8 procenta a každý rok by kvůli ní umíralo až 10 milionů lidí.
Organizace spojených národů (OSN) si tento fenomén uvědomuje a poprvé na něj významněji upozornila již v roce 2016. Během uplynulých osmi let se mu však významněji nevěnovala, a to mimo jiné kvůli celosvětové pandemii covid-19. Investoři ve svém prohlášení ale varují, že právě bakteriální rezistence je systémovým rizikem, který se podobá změně klimatu. Ohrožuje globální finanční trhy, ekonomickou stabilitu a dlouhodobé vytváření hodnot.
Antibiotika selhávají. Odolné bakterie zabijí za rok víc lidí než autonehody |
Investoři proto chtějí, aby politici po celém světě došli k podobné dohodě, kterou v oblasti klimatu je Pařížská smlouva z roku 2015. Ta stanovila cíl v podobě omezení globálního oteplování a jednotlivé státy se mají tento cíl pokusit splnit. „Musíme udělat přesně totéž co v případě změny klimatu. Musíme pochopit, kde a jak se mají antibiotika používat,“ řekla investorka Emma Berntmanová, která se do iniciativy rovněž zapojila.
Zdravotní péče, potraviny i zemědělství
Odborníci dlouhodobě tvrdí, že rostoucí odolnost bakterií vůči mnoha lékům je způsobena hlavně nadměrným používáním antibiotik, a to u lidí i u zvířat. To následně ztěžuje léčbu infekcí a zvyšuje i jiná rizika, která se týkají třeba léčby rakoviny.
Když léky nezabírají. Antibiotická rezistence je čím dál větší problém |
„Bakteriální rezistence představuje významná finanční rizika v mnoha oblastech. Dotýká se zemědělství, zásobování vodou, zpracování potravin i samotné zdravotní péče,“ varuje Maria Larsson Ortinová, ESG manažerka ze společnosti Legal & General Investment Management.
Boj proti superbakteriím aktuálně podkopává zejména slabá koordinace mezi zeměmi, chybějící potřebné údaje i obtížná kvantifikace krátkodobých finančních dopadů, uzavírá agentura Bloomberg.
