Celosvětový závod o dostatek surovin pro výrobu baterií do elektromobilů či chytrých telefonů je v plném proudu. Evropské automobilky v něm ale podle vědců hrají druhé housle. V oblasti zajišťování přístupu ke klíčovým surovinám pro výrobu baterií do elektromobilu se daří především americké automobilce Tesla a čínské značce BYD. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Zdroje k výrobě elektromobilů chybí evropským automobilkám i přesto, že už v roce 2035 vejde v Evropské unii a Spojeném království do praxe nařízení zakazující výrobu a prodej nových automobilů s klasickými spalovacími motory.
Barák neprodám ani za 30 milionů. Lidé nechtějí opouštět domy kvůli lithiu |
„Tesla a BYD jsou daleko před většinou důležitých evropských hráčů. Ti se k úkolu v podobě zajištění dostatku materiálů pro výrobu baterií teprve probouzejí,“ uvedla pro deník The Guardian Julia Poliscanová, která je ve skupině Transport & Environment vrchní ředitelkou pro vozový park a elektromobilitu.
Mezery má hlavně BMW nebo Hyundai
Podle studie mají největší ztrátu hlavně automobilky BMW, Mercedes-Benz, Kia nebo Hyundai. Firmy jako Volkswagen, Ford nebo Stellantis dokážou podle studie skupiny Transport & Environment čínské BYD a americké Tesle konkurovat.
Dolu za biliony říkají lidé ne. Kde a jak se bude lithium těžit a jak zasáhne místní |
Čerstvá analýza se shoduje s prognózou, kterou před pár týdny zpracovala datová společnost Benchmark Mineral Intelligence. Ta varovala, že poptávka po kobaltu, niklu a lithiu v příštích deseti letech významně převýší nabídku.
Výzkumníci z Benchmark Mineral Intelligence předpokládají, že poptávka po lithiu se v do roku 2030 zhruba zečtyřnásobí. V tu dobu by ale na globálním trhu mohlo chybět až 390 tisíc tun lithia.
Lepší by bylo Mostecko. Obce a kraj tlačí na těžaře kvůli zpracování lithia |
Analytici Benchmark Mineral Intelligence zároveň předpovídají nedostatek kobaltu a niklu. „Ve střednědobém, a dokonce i v dlouhodobém horizontu bude nedostatek lithia a dalších surovin velmi limitující,“ řekl pro deník The Guardian datový ředitel společnosti Benchmark Caspar Rawles. Dodal, že zprovoznění velkých těžebních projektů trvá nejméně pět let, a než se začne vyrábět opravdu ve velkém měřítku, je tato doba ještě o dva roky delší.
