V posledních osmi letech sleduje automobilový průmysl různé formy amerického protekcionismu. Ty, se kterými nyní nejspíš přijde Donald Trump, však za posledních několik let budou takřka jistě nejpřísnější, píše agentura Reuters.
Nadcházející americký prezident slibuje plošná 10% cla na veškerý dovoz do USA, 60% cla na dovoz čínského zboží a 25% cla na import z Kanady a Mexika. Tato opatření by však firmy, které se v automobilovém průmyslu dlouhodobě pohybují, poměrně fatálně zasáhly. Týká se to nejen automobilek jako takových, ale i firem, které jim zajišťují subdodávky různých komponentů.
Scholz vyzval Evropskou komisi, aby podpořila evropský automobilový průmysl |
Trump už během svého prvního funkčního období ukázal, že mu protekcionistická politika není cizí. Navázal na něj i Joe Biden, který například skrze Zákon o snižování inflace kupříkladu navrhl zakázat čínský software a hardware, jenž se používá v amerických autech. Nynější Trumpova politika by však mohla konkurenceschopnost některých výrobců ovlivnit ještě mnohem fatálněji.
Čeká se na konečný verdikt
„Každý si to může jednoduše spočítat. Musíme zhodnotit, jaké scénáře pro nás dávají smysl. Momentálně zvažujeme přesun výroby elektronických řídících jednotek z Malajsie do Mexika či Brazílie, kde již máme existující kapacity. Finální rozhodnutí ale odkládáme do doby, kdy se Donald Trump opravdu vrátí zpět do Bílého domu,“ řekl pro agenturu Reuters Paul Thomas, prezident společnosti Bosch pro Severní Ameriku, která se řadí k největším dodavatelům autodílů na světě.
Americká cla ohrozí chod exportních unijních ekonomik včetně Česka, říká analýza![]() |
Trumpova protekcionistická politika už v minulosti přiměla některé firmy k přesunu výroby do USA. Trump kupříkladu v roce 2017 veřejně zkritizoval rozhodnutí japonské automobilky Toyota, která původně počítala s výrobou modelu Corolla na území Mexika. Toyota se následně rozhodla tyto plány změnit a ve spolupráci s automobilkou Mazda otevřela novou továrnu v Alabamě v hodnotě 1,6 miliardy amerických dolarů.
Ani po odchodu Trumpa z Bílého domu tehdejší trendy v podobě návratu výroby mnoha firmem zpět do USA neutichly. Tehdy ale souvisely zejména s koronavirovou pandemií, která poměrně výrazně zasáhla dodavatelské řetězce po celém světě. Nálady ale následně podpořil i Joe Biden, který díky Zákonu o snižování inflace přiměl kupříkladu britského výrobce Dowlais, aby na americkém trhu více zainvestoval.
Firmy možná prchnou i z Mexika
V Mexiku vyrábí své vozy automobilka Honda. Roční produkční kapacita se pohybuje okolo 200 tisíc aut. Firma ale nyní zvažuje, že svou mexickou výrobu raději přesune do Japonska. Záležet ale bude na tom, jak skutečně vysoké avizované celní bariéry nakonec budou.
Cla na elektroauta z Číny vstupují v platnost, jednání pokračují![]() |
Ve střehu jsou i americké automobilky, a to včetně Tesly. Ta jedná se společností Panasonic Energy, která automobilce dodává baterie do elektroaut. Tesla po firmě chce, aby co možná nejvíce zrychlila dosavadní proces eliminace čínských materiálů ze své dodavatelské sítě. „Náš dodavatelský řetězec je na Číně momentálně závislý už jen z malé části. Pracujeme na tom, aby to tak nebylo vůbec,“ uzavírá za společnosti Panasonic Energy pro Reuters její šéf pro severoamerický trh Allan Swan.