Globální ekonomika by letos měla klesnout o tři procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) to bude nejhorší globální pokles od Velké hospodářské krize v 30. letech, píše BBC. Krize, při které je kladen důraz na sociální distancování, může podle profesora globálního podnikání z univerzity v Redlands Johannese Moenia zcela změnit chování zákazníků a v důsledku toho i strukturu pracovního trhu.
„Před dvěma lety jsem tvrdil, že mnoho pracovních míst, kde jsou zaměstnanci v přímém kontaktu se zákazníkem, by pravděpodobně nebylo možné automatizovat, protože zákazníci si cení osobního kontaktu. Covid-19 je však lidská tragédie a výzkum ukázal, že postižené osoby vážně natrvalo změní své chování. To znamená, že někteří zákazníci vždy, a všichni zákazníci občas, se budou chtít vyhnout osobnímu kontaktu,“ okomentoval situaci Moenius pro finanční server Market Watch.
Stroj nebo člověk?
To podle něj podstatně změní situaci. Zvláště velké společnosti budou mnohem více přemýšlet o tom, zda lze určitou práci provést strojem. „Roboti jsou schopnější a levnější. Výhody na straně nákladů potom ještě posílí strach z budoucích epidemií,“ dodává Moenius.
Manažer poradenské společnosti Accenture Karel Kotoun je toho názoru, že firmy si budou muset budovat dlouhodobou odolnost proti podobným krizím. To vyžaduje celostní přístup ke správě jejich dodavatelského řetězce. „Aby se firmy ochránily před budoucími krizemi, musí si osvojit dostatečnou flexibilitu. Zvážit by měly vývoj robustního automatizačního rámce zahrnujícího i řízení rizik, založeného na technologiích a využívajícího platformy, které podporují automatizaci robotických procesů (RPA), aplikovanou analytiku, umělou inteligenci, strojové učení a účinné monitorovací nástroje. Měly by také zajistit úplnou transparentnost v celém dodavatelském řetězci,“ říká Kotoun.
Opatření v podobě sociálního distancování sice může být dočasné, vliv hospodářského poklesu na trh práce bude mít ale dlouhodobý účinek, což opět nahrává automatizaci. „Jakákoliv recese související s koronavirem pravděpodobně způsobí nárůst automatizace a nahrazování lidských pracovníků,“ napsal ve společném článku se svými kolegy ředitel Metropolitan Policy Program ze společnosti Brookings Institution Mark Muro.
Podle ředitele společnosti ABB pro Českou republiku Vítězslava Lukáše pandemie v oblasti robotizace urychluje vývoj, který stejně musí nastat. „Roboti a další inteligentní automatizace výroby a služeb je nejen výsledkem tlaku na větší efektivitu, ale nastupuje také tam, kde lidé riskují zdraví. Aktuální zdravotní krize ukazuje, že například roboti, kteří umí pacientům donést léky nebo změřit teplotu, mohou zastat část práce zdravotnického personálu, kterého je nedostatek,“ říká Lukáš.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvAutomatizace na dosah
Některé z nových technologií automatizace jsou již v pokročilém stadiu testování nebo jsou snadno dostupné. Jakmile například Amazon začne licencovat svou technologii AmazonGo, maloobchod jak jej známe dnes, projde obrovskými změnami.
Jak napsalo CNN, Ford Motors již má prototyp robotického kurýra, který dokáže přinést balíčky z vozidla až ke dveřím. Globální společnost ABB již pro změnu nainstalovala víc než 400 tisíc průmyslových robotů. Podle některých odhadů nahradí více než dva miliony pracovníků.
Robotičtí baristé a samoobslužné kiosky od Starbucksu mohou být náhradou pro ty, kteří se při objednávání občerstvení chtějí vyhnout přímému kontaktu s lidmi. Neznamená to sice konec baristů, ale jejich počet to může značně snížit.
Prostředí pro automatizaci podle profesora Moenia nebylo nikdy lepší. Na trhu jsou velmi nízké úrokové sazby, nízké sazby daně z příjmu právnických osob, velká odvětví s nízkou přidanou hodnotou na pracovníka s opakujícími se úkoly, exponenciálně roste počet patentů s umělou inteligencí a firmy s rizikovým kapitálem se začaly zajímat o automatizaci procesu (konkrétně o roboty a stroje). „To vše napomáhá k urychlenému využití automatizačních technologií. V základních průmyslových odvětvích by mohlo být automatizováno až 50 milionů pracovních míst,“ odhaduje Moenius.
Po finanční stránce se trh bude chvíli vzpamatovávat, ale jakmile to bude lepší, zaměří se podle Moenia na technologie, které chrání základní průmyslová odvětví, včetně dodavatelských řetězců, před dalším útokem virů.
Koronavirus vyvolal poptávkové a nabídkové šoky. Rovněž urychlí a změní technologický šok, který byl ve výrobě více než deset let. Firmy, které nesnižují zranitelnost vůči budoucím pandemiím, se mohou ocitnout v nevýhodě.
Totéž platí pro pracovníky, kteří potřebují vylepšit své sady dovedností tak, aby odpovídaly těmto novým požadavkům. Podle odborníků bude zapotřebí vyškolit pracovní sílu pro celou škálu dovedností 21. století. Mezi ty patří odborné znalosti v oblasti interakcí člověk-stroj (provoz a údržba stroje), sociální kompetence a komunikační dovednosti, tvořivost, kritické myšlení a schopnost řešit problémy komplexně.
