Komise tvrdila, že Apple získal mezi roky 2003 až 2014 od irského státu neoprávněnou pomoc v podobě daňového zvýhodnění, proto musí peníze doplatit. Unijní soudní orgán se záležitostí zabýval na základě odvolání Applu proti rozhodnutí komise. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti unijní exekutivě postavilo také Irsko.
Druhý nejvyšší soud EU ve svém rozhodnutí uvedl, že se komisi nepodařilo prokázat, že byly americké firmě poskytnuty výhody odporující unijnímu právu. Komise podle něj mylně tvrdila, že Applu „byla poskytnuta selektivní ekonomická výhoda a v širším pojetí pomoc státu“.
„Komise bude i nadále dohlížet na agresivní kroky v daňovém plánování podléhající pravidlům EU o státní podpoře, aby zhodnotila, zda jde o nedovolenou státní pomoc,“ prohlásila v reakci na verdikt místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Komise podle ní rozsudek analyzuje. Dodala, že firmy by zároveň měly změnit svůj přístup a státy přijmout zákony, které by neumožňovaly podobné daňové zvýhodňování.
Apple rozhodnutí unijního tribunálu vítá. „Ten případ nebyl o tom, kolik platíme na daních, ale o tom, kde je máme platit. Jsme hrdí na to, že jsme největším plátcem daní na světě, protože víme, jak důležitou roli má placení daní ve společnosti,“ uvedl Apple.
Verdikt uvítalo také Irsko. „Irsku bylo vždy jasné, že neposkytovalo žádné zvláštní zacházení ani jedné z firem Applu,“ uvedlo irské ministerstvo financí s tím, že odpovídající částka byla zdaněna „v souladu s běžnými pravidly zdanění v Irsku“. Ministerstvo zdůraznilo, že Dublin se proti rozhodnutí komise odvolal „na základě toho, že Irsko neposkytovalo žádnou státní pomoc“.
Dublinu by se peníze hodily
Irsku by přitom 14 miliard eur, což je částka včetně úroků, přišlo vhod vzhledem k tomu, že by mohlo pokrýt nejméně polovinu rozpočtového deficitu. Ten by letos kvůli koronavirové krizi měl podle odhadů dosáhnout až deseti procent HDP. Dublin si ale zároveň chce uchovat svůj režim nízkých daní, který do země podle agentury Reuters přilákal zhruba 250 000 zahraničních zaměstnavatelů.
Apple, jedna z největších technologických firem na světě, už loni v září na úvod řízení před unijním soudem prohlásil, že Evropská komise byla „mimo realitu i zdravý rozum“, když nařídila, že má Apple v Irsku doplatit 13 miliard eur. Firma argumentovala i tím, že má v Irsku je dvě pobočky, a těm „jednoduše nemůže být připsána odpovědnost za vytvoření téměř všech zisků Applu mimo území Ameriky“. Výrobce mobilních telefonů iPhone rovněž tvrdil, že jej chce komise v Irsku zdanit za stejné výnosy, z kterých už zaplatil daně v USA.
Apple podle komise platil díky daňovým dohodám v Irsku ze svých evropských zisků daně od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014. Podle Dublinu však Apple na daních platil to, co platit měl, a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostal.
Na verdiktu hodně záleží
Komise spor vnímala jako klíčový nejen kvůli mimořádné výši doplácené částky, ale i kvůli danění dalších velkých firem, které označuje za neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.
Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Tento zisk ale neodpovídal ekonomické realitě, tvrdila komise.
Podle agentury Reuters může porážka u soudu oslabit nebo zbrzdit postup komise vůči firmám IKEA a Nike v Nizozemsku a Huhtamaki v Lucembursku. Vestagerové učinila z boje proti nadměrnému daňovému zvýhodňování velkých firem jedno z hlavních témat svého působení v komisi.
Unijní tribunál už loni zrušil požadavek komise, aby americká firma Starbucks doplatila na daních 30 milionů eur v Nizozemsku. V jiné kauze soud také zrušil rozhodnutí Vestagerové proti zvýhodňování 39 nadnárodních firem v Belgii.
