BBC upozorňuje, že zatímco délka stezky je přesně daná, délka pobřeží, které kopíruje, je velkou neznámou. Stanice připomíná anglického matematika Lewise Fry Richardsona, který v první polovině minulého století popsal jev známý jako pobřežní paradox.
Podle něj výsledná délka měřeného úseku závisí na zvoleném měřítku – čím je podrobnější, tím více detailů zachytí a výsledek tak může být větší.
Richardson, který byl známým pacifistou, v této souvislosti upozorňoval, že rozdílné výsledky při měření hranice mohou být příčinou válek, neboť princip pobřežního paradoxu platí i ve vnitrozemí.
Pád královského synka. Dění kolem Andrewa děsí i baví Brity |
V Richardsonově době například Španělsko uvádělo, že jeho hranice s Portugalskem měří 987 kilometrů, zatímco podle Lisabonu to bylo 1214 kilometrů. Belgie a Nizozemsko vykazovaly rozdíl 69 kilometrů a podobné to bylo i u jiných evropských zemí.
Anglická stezka Karla III., jejíž část panovník již slavnostně otevřel, je kvůli klimatickým změnám a erozi koncipována jako dynamická: počítá s tím, že například v případě sesuvu půdy se posune do vnitrozemí. To má zajistit dlouhodobou udržitelnost stezky i v místech, kde pobřeží mizí rychlostí několika metrů za rok.
Rozmanitost vede k vítězství nad zlem, sdílení touhy po míru, soudí král Karel III. |
„Trasa se neustále mění. Nedávný sesuv půdy v Dorsetu nás donutil posunout úsek o patnáct metrů, čímž se celková délka stezky paradoxně prodloužila o více než dva kilometry,“ citovala BBC Neila Constableho z organizace Natural England.
Anglická stezka se má napojit na velšskou trasu a pak bude k uzavření okruhu kolem celé Velké Británie zbývat už jen Skotsko s množstvím fjordů a tedy mimořádně členitým pobřežím.
