Zelenina z oblasti se vyváží zejména do zemí severní Evropy. Produkce generuje obrat přes 3 miliardy eur (74 miliard Kč), napsal britský portál The Guardian.
„Říkáme tomu ‚moře plastu‘. Je to největší celek na světě věnovaný produkci potravin. Je to ale také místo věnované inovacím a vývoji, prvkům, které firmám zaručují kontrolu a především zeleninu 12 měsíců v roce,“ uvedla Guadalupe López Díazová, projektová ředitelka experimentálního centra Fundación Tecnova.
Španělsko momentálně sází na obnovitelné zdroje. Budoucnost je ale nejistá |
Aktuálně se podle ní systém skleníkového zemědělství posouvá směrem k větší udržitelnosti. Zemědělci se zaměřují na produkci zdravých a kvalitních potravin s menší spotřebou vody a energie a zároveň odolných vůči důsledkům klimatické změny. „Inovativní a podnikatelský duch našich farmářů už tuto krajinu několikrát zásadně proměnil,“ zmínila Díazová.
Farmáři začali s provizorními přístřešky z plastové folie, které měly chránit plodiny, již v šedesátých letech. Brzy zjistili, že skleníky mohou také rozptylovat světlo, zadržovat teplo a vlhkost, a tím vytvářet stabilní mikroklima vhodné pro pěstování plodin.
Laboratoře i výzkumná centra
Oblast u Almeríe se proměnila v centrum španělského intenzivního zemědělství. Vedle skleníků zde fungují pěstitelské školky, laboratoře, výzkumná centra, balicí haly i distribuční družstva, které společně tvoří komplexní zemědělský ekosystém.
V oblasti se nachází také například odborná střední škola, která studenty připravuje na budoucí kariéru v zemědělství. Podle jejího ředitele Francisca Valverdeho bude zemědělství v příštích dekádách stále více založené na umělé inteligenci, senzorech a udržitelných technologiích.
Záskok ke kravám, když má farmář volno. Brusel chce dostat do zemědělství mladé |
„Naše studenty učíme teorii i praxi, pěstujeme a uvádíme na trh produkty na dvouhektarovém pozemku vedle školy. Naším cílem je předávat nové technologie, které v budoucnu nejen zajistí udržitelnost a potravinovou bezpečnost, ale také posílí roli Almerie jakožto globálního měřítka pro inovativní růst v kombinaci se sociálním rozvojem,“ řekl Valverde.
Portál The Guardian ale upozorňuje, že intenzivní zemědělství má i své stinné stránky. Zmiňuje například to, že v „moři plastu“ pracuje více než 70 000 zahraničních pracovníků, zejména z Maroka a subsaharské Afriky. A ačkoliv mnozí z nich žijí v důstojných podmínkách, řada z nich je špatně placená a žije v provizorních podmínkách.
Problémy zůstávají také s recyklací. Navzdory tomu, že se většina plastů recykluje (podle některých zdrojů až 85 procent), přetrvávají problémy s nelegálním skládkováním a opuštěným odpadem.
