Ruský rubl ztratil od začátku roku padesát procent své hodnoty a centrální banka stihla na jeho záchranu utratit už 80 miliard dolarů. V noci na úterý se pokusili bankéři zachránit situaci navýšením úrokových sazeb na 17 procent, ani to však nepomohlo a kurz spadl až k hodnotě 76 rublů za dolar (více čtěte zde).
Má nyní ruská centrální banka ještě nějaké možnosti, jak poklesu čelit?
Možnosti jsou tři. Za prvé může dál používat své devizové rezervy, kterých má poměrně dost, ale také se už tenčí. Za druhé může úrokové sazby vyšponovat ještě výše. A poslední a extrémní možností je uvalení nějaké formy kapitálových kontrol.
Co to znamená?
Platební bilance má formu běžného a kapitálového účtu, přičemž na kapitálovém účtu se odehrávají přesuny investic. Kapitálová část by byla pod nějakou restrikcí a nebylo by možné převést si třeba akcie z ruské burzy domů. A naopak by nemohly plynout volné toky do ruské ekonomiky, což je už omezeno sankcemi dnes. Fakticky by tedy došlo k omezení směnitelnosti rublu.
Ani jedna z těchto možností však není pro Rusko příjemná.
Nejméně bolestivé je rozpouštět devizové rezervy, které byly akumulovány v době, kdy byly ceny ropy velmi vysoko a Rusko z toho těžilo a vcelku správně akumulovalo prostředky do svých fondů. Ty nyní představují záchranný polštář pro ruskou ekonomiku. Uvidíme však, jak rychle půjdou devizové rezervy dál dolů, protože Rusko má poměrně vysoké splátky zahraničního dluhu a musí myslet i na ně. Nemá dnes šanci čerpat dolary nebo eura v zahraničí.
A další možnosti?
Velmi bolestivou záležitostí je růst úrokových sazeb, které ruská centrální banka zvýšila na 17 procent. Umím si samozřejmě představit i daleko vyšší sazby, které se mohou dostat do astronomických výšek. Už dnes jsou však ceny půjček v Rusku extrémně vysoké. Kapitálové kontroly by pak bolely jednak investory, kteří investovali do ruské ekonomiky, a také by mohly poškodit subjekty, které vyvádějí vlastní kapitál ze země a ukládají ho ve vyspělých západních ekonomikách.
Co je podle vás příčinou propadu rublu? Jsou to spíše západní sankce, nebo prudký pokles cen ropy, které kryjí až polovinu státních výdajů Ruska?
Bylo to postupné. Propad odstartovaly sankce, ale relativně vysoké ceny ropy až do léta držely platební bilanci Ruska ve velkém plusu. Kolaps cen ropy v posledních třech měsících pak akceleroval výprodej rublu. Poslední fáze je už jen o obavách investorů o zdraví finančního systému a z kapitálových kontrol.
Jaký vliv bude mít současná situace v Rusku na další země a třeba i českou ekonomiku?
Negativní dopad lze očekávat z recese, ke které kvůli zvyšování úrokových sazeb a kolapsu cen ropy příští rok v Rusku nejspíš dojde. Také exportéři to budou mít složitější. Rusové se budou snažit substituovat drahé výrobky z dovozu za domácí. Rusko dováží většinu spotřebního zboží, takže to nepůjde tak rychle a snadno. Na druhou stranu je vidět, že zemědělská výroba v Rusku začala po spuštění sankcí růst, takže jsou vidět i „pozitivní“ efekty pro Rusko. Pro podniky ze západní Evropy, které investovaly v Rusku, se pak návratnost přímých zahraničních investic na zelené louce kolabujícím rublem úplně rozdrolí.
A co finanční sektor?
Hrozí nákaza, která může zasáhnout finanční skupiny v Evropě, které mají v Rusku zainvestováno ve finančním sektoru. Pokud bude ruské finančnictví kolabovat, tak to mohou pociťovat i jejich matky, které sídlí třeba v západní Evropě.
Jak se odrazí současná situace na životě běžných Rusů?
Nejhorší pro ně je vzpomínka na rok 1998, kdy došlo k měnové krizi, finanční krizi, státnímu bankrotu a runu na banky. Pokud si běžný Rus tyto vzpomínky vyvolá a uvidí kolabující měnu, tak prvotní pohnutka bude konvertovat rublové úspory do dolaru a ty si pak uložit doma v matraci. Vzpomínka na rok 1998, kdy přišli o všechno, je hrozná.
Poklesne také jejich kupní síla…
Kupní síla obyvatelstva vyjádřená v dolarech nebo eurech samozřejmě eroduje. Pokud se ale závratně nerozběhne inflace - ukazuje se, že by mohla být nějakou dobu dvouciferná - tak by obyvatelstvo nemuselo zase tolik trpět.
