Prezident Biden představil infrastrukturní plán za 2,3 bilionu dolarů (téměř 50 bilionů Kč) včetně daňových úlev na podporu elektromobilů a nabíjecích sítí, postupné vyřazování osobních aut na benzin ale zatím nepožaduje.
Guvernéři Bidena žádají, aby zajistil, že všechny nové osobní automobily a lehká užitková vozidla budou vypouštět nejpozději do roku 2035 nulové emise. Argumentují čistějším ovzduším a tvorbou pracovních míst.
Jednotlivé státy a někteří zákonodárci doufají, že pokud by prezident schválil datum pro vyřazení benzinových aut, urychlí přechod na elektromobily jak výrobci, tak i spotřebitelé. Ve Spojených státech tvoří elektromobily v současnosti jen dvě procenta všech prodaných vozů.
Například v Německu, kde na nákup elektromobilů přispívá vláda, měly v březnu tržní podíl 10,3 procenta. V České republice to bylo v prvním čtvrtletí jedno procento.
Plán ukončit prodej nových osobních vozidel na benzinový pohon do roku 2035 zveřejnila už loni v září Kalifornie. Biden její krok ve volební kampani nepodpořil. V březnu ho vyzvala skupina 71 demokratických členů sněmovny, aby stanovil přísná emisní pravidla, která zajistí, že 60 procent nových osobních a lehkých nákladních automobilů bude mít do roku 2030 nulové emise. Deset amerických senátorů pak Bidena požádalo, aby stanovil datum, do něhož prodej nových vozidel na fosilní paliva úplně skončí.
Spalovací motory skončí za 14 let, zní z EU. Předpisy nesplní ani hybridy |
Cíl ukončit veškerý prodej osobních a lehkých nákladních automobilů na benzin do roku 2035 oznámila v lednu největší americká automobilka General Motors. Do roku 2030 chce svá auta plně elektrizovat i švédská automobilka Volvo Cars. Americký Ford pak bude do roku 2030 vyrábět na elektřinu všechna osobní auta určená pro evropský trh.
K opatrnosti ohledně přechodu na elektromobily naopak vyzval šéf automobilového odborového svazu United Auto Workers Rory Gamble. Varoval, že k výrobě elektromobilů je potřeba méně pracovníků, což by se negativně odrazilo na trhu práce.
