Američtí expati se kvůli zpřísnění daní houfně vzdávají občanství

Počet Američanů v zahraničí, kteří se vzdávají občanství Spojených států, prudce narůstá. Oproti loňsku byl letos ve druhém čtvrtletí šestinásobný. Občanství se zříkají proto, že americká vláda chce zpřísnit pravidla pro zveřejňování jejich finančních kont a příjmů v zahraničí.

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Ve druhém čtvrtletí odevzdalo svůj pas na ambasádách USA 1 131 Američanů žijících v zahraničí proti 189 takovým případům ze stejného období loňského roku, uvádějí poslední federální údaje. Za celé první pololetí se amerického občanství zřeklo 1 810 lidí proti 235 za celý rok 2008, uvedla agentura Bloomberg.

Expati

Lidé žijící mimo svou vlast. Pojem vychází z latinského ex- patria. V Používá se také pro zaměstnance, kteří pro svou firmu  pracují v zahraničí.

USA jsou jedinou vyspělou zemí světa, která požaduje od svých občanů daně, ať žijí kdekoli. Vláda prezidenta Baracka Obamy se ve snaze zmírnit své obrovské rozpočtové deficity zaměřila na zahraniční bankovní centra a daňové ráje v čele se Švýcarskem, kam si peníze schovávají bohatí Američané, dopadá to ale i na běžné americké zaměstnance zahraničních firem.

Od počátku příštího roku měl platit zákon, podle něhož mají zahraniční finanční instituce hlásit federální daňové službě USA informace o finančních kontech amerických občanů nebo zahraničních firem, v nichž mají Američané podstatný vlastnický podíl.

Utahování šroubů z Washingtonu nutí zhruba šest milionů Američanů, kteří žijí v zahraničí, přehodnotit, zda má pro ně ještě cenu vlastnit americký pas. "S blížícím se termínem vstupu zákona v platnost se stále více amerických občanů dovídá, že mají v USA další daňové povinnosti," řekl Bloombergu právník curyšské firmy Anaford AG Matthew Ledvina. "Jakmile to zjistí, rozhodují se, zda vypovědí americké občanství," dodal.

Ministerstvo financí USA minulý měsíc odložilo termín uplatňování zákona daňovým úřadem o šest měsíců na 1. červenec příštího roku, aby dalo zahraničním bankám více času na přípravu jeho dodržování. Washington už předtím odložil platnost zákona o jeden rok.

Zahraniční banky si stěžují, že nová pravidla jsou příliš složitá a nákladná. Firmy, které zaměstnávají Američany, odhadují dodatečné náklady na jejich dodržování na nejméně 5 000 dolarů (téměř 100 tisíc korun) na osobu.

Vysoce zatěžující jsou nová pravidla i pro jednotlivce. "Získat hypotéku nebo životní pojistku je pro Američana v zahraničí takřka nemožné," řekl Ledvina. Podle odhadů daňového výboru Kongresu má nový zákon federální vládě přinést během deseti let 8,7 miliardy dolarů (168 miliard korun), což představuje asi tisícinu letošního předpokládaného rozpočtového deficitu USA.