„Obecně platí, že teplé počasí spotřebě prospívá. Existuje ale horní hranice, po jejímž překročení už je prostě nepříjemné vedro,“ uvedl Marten Lodewijks, prezident společnosti IWSR zabývající se průzkumem trhu s nápoji. Podle něj se u části konzumentů trend při extrémních teplotách obrací, píše agentura Reuters.
Evropská vlna veder, která začala 20. června, byla podle záznamů nejintenzivnější v historii kontinentu. Úřady lidem během ní doporučovaly se alkoholu vyhýbat, protože zvyšuje dehydrataci organismu i tělesnou teplotu. V Paříži byl jeho prodej a konzumace ve veřejných prostorech dokonce na krátkou dobu zakázán.
Paříž má kvůli vedrům plné nemocnice, zakáže prodej a pití alkoholu |
„Je důležité rozlišovat mezi teplým počasím a extrémním vedrem,“ řekl ředitel dánského pivovaru Carlsberg Kristian Henningsen. Podle něj mohou extrémní teploty lidi spíše přimět zůstat doma než vyrazit na skleničku.
Například devětapadesátiletý londýnský farář David Lambert pro Reuters uvedl, že během nedávné vlny extrémních veder ve Velké Británii, kdy teplota v hrabství Norfolk na východě Anglie dosáhla rekordních 37,7 stupně Celsia, měl na alkohol mnohem menší chuť.
„Minulý týden jsem rozhodně vypil méně alkoholu. Ani to nejde... Člověk je po něm jen malátný, unavený a mimo,“ prohlásil v londýnské hospodě The Sun Wharf.
IKEA jako největší pařížská atrakce. Lidé mířili do obchodního domu za klimatizací |
Podle Yashe Hiteshe Hansory, vedoucího směny v The Sun Wharf, byl personál během vlny veder vytíženější než obvykle. Hosté nejprve hledali venkovní posezení, ale brzy začali se přesunuli do klimatizovaných prostor a sháněli led do nápojů.
Přesto pro některé zůstává horké počasí ideální záminkou dát si sklenku.
„Na slunečním svitu je prostě něco, co člověka nutí nalít si sklenku vína,“ říká sedmapadesátiletá londýnská účetní Teresa Angellová.
