Realizace plánu albánského politika nebude v praxi jednoduchá, a to zvlášť v tak krátkém časovém horizontu, namítají mnozí experti. Nedávná historie navíc ukazuje, že běžní Albánci mají k hotovosti obrovsky pozitivní vztah. První bankomaty v zemi začaly vznikat až v roce 2004 a tamní bankovní sektor právě v digitalizaci za zbytkem Evropy zaostává, píše portál Deutsche Welle.
Hotovost v Albánii využívají zejména starší ročníky. Mnozí si navíc život bez paírových peněz nedokážou ani představit. „Platební kartu využívám jen tehdy, když si jdu vybrat výplatu z bankomatu. Všude platím celý život hotově a nikdy to nezměním,“ vzkazuje albánským politikům dvaašedesátiletá pracovnice Mimoza A. z Tirany.
Nejtajemnější země Evropy. V Albánii přežívají vtipné pověry i krevní msta |
Připravenost na přechod ke zcela bezhotovostní ekonomice pravidelně zveřejňuje také společnost Finansplassen, která mezi sebou porovnává většinu evropských států. Právě v tomto srovnání Albánie dlouhodobě nevychází příliš pozitivně. V Evropě má za sebou pouze pouze Bulharsko a Rumunsko.
Nízká důvěra v albánské veřejné instituce
Příliš nadějně nevnímá cíl ani bývalý albánský ministr financí Arben Malaj. Ten říká, že přechod na zcela bezhotovostní ekonomiku by vyžadoval masivní investice do zajištění kybernetické bezpečnosti, což z jeho pohledu je v albánské aktuální praxi jen stěží realizovatelné. K tomu navíc země dlouhodobě zaostává i v oblasti digitálního vzdělávání a problém stěžuje i tradiční nízkou důvěru ve veřejné instituce i korupce.
„V Albánii je stále značný podíl šedé ekonomiky. Hlavně v zemědělství, které velkou část albánské populace živí. V takové situaci je úplná digitalizace celé ekonomiky velmi složitá,“ říká k vizi bývalý albánský ministr financí. Podle něj jsou i hlavní albánští obchodní partneři z Turecka, Řecka či Itálie na hotovosti stále velmi závislí.
EU začala jednat s Albánií a Severní Makedonií o vstupu do Unie |
Odborník na kybernetickou bezpečnost Besmir Semanaj říká, že plán albánského premiéra je dokonce nebezpečný. Argumentuje poměrně nedávnými rozsáhlými hackerskými útoky na vládní systémy v roce 2024, které celou zemi silně ochromily.
Nerealisticky snahy?
Ani albánští podnikatelé nevidí bezhotovostní vizi příliš reálné. „Zahraniční turisté sice platby kartou preferují, běžní Albánci ale stále nejvíce používají hotovost,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle manažer jednoho z hotelů v Tiraně. Podobně je to i s jeho dodavateli, a to hlavně těmi menšími. „Třeba melouny pravidelně odebírám od nedalekého farmáře, který ode mne chce všechny platby hotově,“ říká.
Guvernér albánské centrální banky Gent Sejko ale plány albánského premiéra nezahazuje a říká, že během posledních deseti let vzrostl podíl digitálních plateb ze 2 na 21 transakcí v přepočtu na jednu osobu za rok.
Albánie volila nový parlament, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát |
Při pohledu do Evropy je ale tento počet stále velmi malý. Evropský průměr totiž v posledních letech dokonce převyšuje hranicí 300 transakcí. K tomu expert na kybernetickou bezpečnost Besmir Semanaj doplňuje, že i celkový e-commerce sektor je v Albánii zatím v plenkách.
I platební brány albánských bank jsou v porovnání s těmi v Evropě stále drahé. V Albánii zatím ani nefunguje platforma Stripe a třeba PayPal mohou využívat jen jednotlivci. Běžné firmy mají smůlu, uzavírá Deutsche Welle.
