Současná situace na akciových trzích mezi experty vyvolává vzpomínky na „Dot com“ bublinu. Před pětadvaceti lety, konkrétně 24. března 2000, totiž dosáhl americký index S&P 500 svého tehdejšího vrcholu, který následně překonal až po dalších sedmi letech. Po tomto dni ale akcie mnoha firem začaly padat, píše agentura Bloomberg.
V době tehdejší internetové horečky se dařilo snad veškerým akciovým indexům. I technologický index Nasdaq v letech 1995 až 2000 posílil o téměř 500 procent. Po prasknutí bubliny na jaře 2000 však během jednoho roku spadl z 5 000 na pouhých 2 000 bodů.
Se vzpomínkami na tuto dobu nyní stále více odborníků spojují současnou situaci. Nepovažují ji za udržitelnou a upozorňují, že se historie může opakovat. Mezi říjnem roku 2022 a únorem roku 2025 totiž americký index S&P 500 posílil o 72 procent. V posledních několika týdnech ale dochází ke korekci. Technologický index Nasdaq odepsal 10 procent a k této hodnotě se blíží i index S&P 500.
Těsně před kolapsem? Na burzách roste obrovská bublina, varují analytici |
„Investory ovládají dvě emoce. Strach a chamtivost. Momentálně jsme přešli od toho strachu právě k chamtivosti,“ vysvětluje pro agenturu Bloomberg miliardář a investor Vinod Khosla, který byl investičně aktivní již před zmíněnými 25 lety.
Tehdy startupy, dnes ti největší giganti
I přesto ale experti vnímají, že situace mezi současností a rokem 2000 je v mnohém odlišná. Dot com bublina totiž podle nich stála na neprofitujících startupech, které s nadějí přidávaly ke svým názvům koncovku „.com“, aby nalákaly investory. Dnešní boom kolem umělé inteligence však stojí na gigantech, mezi které se řadí kupříkladu Alphabet, Microsoft, Apple, Amazon nebo Nvidia.
Ve srovnání s minulostí tedy nejde o malé začínající firmy, ale o obrovské společnosti s miliardovými zisky. V roce 2000 šlo spíše o spekulativní investice. Ty současné jsou podložené podrobnými výpočty i analýzami. Tehdy se mnozí snažili investice ospravedlnit i úplně novými nefinančními ukazateli, jako byl třeba počet zobrazení. Tímto způsobem se snažili ukázat, že investice do takové společnosti může dávat smysl.
Akcie zvládne oslabit jedna špatná zpráva, upozorňuje expert na investice |
Podobností mezi minulostí a současností ale je, že mnoho investorů alespoň krátkodobě vydělalo. „Pamatuji si, že někteří makléři věnovali více času správě svému vlastnímu akciovému portfoliu než klientům,“ říká makléř Anthony Saglimbene ze společnosti Ameriprise Financial.
Trump jako možný spouštěč propadu?
Internetová horečka před pětadvaceti lety doplatila na souběh několika faktorů. Americká centrální banka začala masivně zvyšovat úrokové sazby. Japonsko spadlo do hospodářské recese, což na globálních trzích vyvolalo obavy z celkového ekonomického zpomalení.
To vše negativně přispělo k tomu, že mnozí investoři začali být k mnohým firmám i jejich akciím více skeptičtí. Je otázkou, jestli něco podobného nemůže způsobit současná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména ve vztahu ke clům a dalším obchodním bariérám.
Investoři současnosti věří, že umělá inteligence má potenciál zefektivnit zdravotnictví, dopravu, vzdělávání i další sektory. Podobně jako v případě internetové horečky ale může být současným vítězem firma, kterou ještě nikdo nezná.
Den, kdy se zhroutila ekonomika. Krach na newyorské burze přišel před 95 lety |
Stačí se podívat jen pár týdnů zpět. Čínská společnost DeepSeek během jediného dne způsobila masivní propad akcií technologického giganta Nvidia, neboť přišla se svým vlastním a výrazně levnějším chatbotem třeba proti americké společnosti Open AI. Nvidia během chvíle odepsala 600 miliard amerických dolarů.
Příběh čínské firmy je pro mnohé giganty velkým varováním, že stačí chvíle a vše se může rázem změnit. I proto jsou technologičtí giganti ochotni tolik investovat do dalšího vývoje, a to i na úkor svých zisků. Chtějí, aby právě jejich firma byla neustále na pomyslném vrcholu, a nebojí se za to zaplatit, uzavírá Bloomberg.
